Výuku ve školách je potřeba obohatit o nové metody a přístupy ke vzdělávání, omezit frontální výuku a naopak využívat participativních a kooperativních metod. Je to oblast přehodnocování a přenastavení výuky v rámci školy, ale také oblast vzdělávání pedagogických pracovníků. Lze se inspirovat logikou a metodami proudů tzv. reformní pedagogiky (Montessori pedagogika, Daltonský plán, Jenský plán, Freinetovská pedagogika, Waldorfská škola– viz odkazy v sekci Příklad), nebo různými metodikami pro organizaci a styl práce s třídním kolektivem, jako je např. výborná metodika Začít spolu. Žáky je potřeba vždy (a zásadně) posuzovat individuálně, nikoliv za základě sociálního vyloučení, či etnika. Celá výuka by pak měla být zaměřena primárně na rozvoj. Pokud u někoho identifikujeme nějaké překážky či potřeby, výuka na ně musí reagovat a pracovat s nimi, aby se dítě rozvíjelo. Děti je potřeba vést k zodpovědnosti pomocí motivujícího, nestresujícího hodnocení.
Příklad
Opatření je využíváno v následujících vzdělávacích programech:
- vzdělávací program Začít spolu
- Alternativní školy
- Montessori pedagogika
- Daltonský plán
- Jenský plán
- Freinetovská pedagogika
- Waldorfská pedagogika
Zdroje financování
Individualizaci výuky, zavádění nových metod a další aspekty tohoto opatření je možné financovat z prostředků ESF, konktrétně z Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK).
