Prostorová dimenze sociálního vyloučení má v Brně spíše podobu vysoké koncentrace vyloučených osob a osob v riziku sociálního vyloučení, které žijí v oblastech s nízkou kvalitou bydlení avšak v dosahu jistého typu občanské vybavenosti. Sociálně vyloučené lokality v Brně jsou spíše mozaikou separovaných bytových domů rozprostřených do prostoru, který obývají také obyvatelé, které za sociálně vyloučené označit nemůžeme. Sociální vyloučení se tu tudíž týká mnoha bytových domů, které jsou rozesety v městském prostoru a skrývá se za někdy i opravenými vzhlednými fasádami a uzavřenými vchodovými dveřmi. Hranice sociální exkluze tvoří vstupní vrata a průchody do bytových domů, jimiž se vstupuje do fyzických prostor s výraznými znaky vyloučení mezi něž patří: koncentrace chudoby, neadekvátní bydlení, špatné hygienické podmínky, neudržování společných prostor nebo atributy segregace. Na několika místech Brna tak najdeme vyšší koncentraci zdevastovaných bytových domů, izolaci některých domů od okolí, přítomnost heren a zastaváren frekventované zabezpečení budov apod.

Brněnským specifikem je, že tato místa se nalézají v blízkosti centra města a občanské vybavenosti a dalších sociálních struktur, takže se může zdát, že je nelze označit za sociálně vyloučená. To, že se blízko těchto lokalit nacházejí firmy, obchodní společnosti i úřady, ještě neznamená, že z nich lidé obývající tyto lokality nějakým způsobem profitují a participují na viditelných úspěších blahobytné společnosti.

V Brně se problematikou integrace zabývají mimo jiné tyto organizace: Muzeum romské kultury, Sdružení Romů na Moravě, Ratolest Brno, Teen Challenge, Romodrom, DROM, romské středisko, občanské sdružení Petrov, IQ Roma servis, Centrum pro inkluzivní vzdělávání.