Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Položky filtrovat podle data: Říjen 2018

Klub pro chudé děti a asistenti v ulicích: Jirkov na ně chce čerpat dotace

Jirkov - Na miliony si město sáhne díky vládní agentuře. Pomohou zajistit bezpečí a pořádek.

"Až 23 milionů korun z dotací může získat Jirkov na vybudování nízkoprahového centra v Nových Ervěnicích, rozšíření dluhové poradny a šestici asistentů prevence kriminality. To vše díky dokumentu, který podepsal s vládní Agenturou pro sociální začleňování.
Jako zásadní vidí město vybudování „nízkoprahu" uvnitř bývalého kulturního domu v Nových Ervěnicích, protože pomůže stáhnout děti z ulice. „Chceme, aby měly možnost někde se normálně bavit, doučovat a získávat zdravé návyky, než aby se potulovaly," vysvětlila místostarostka Dana Jurštaková. Součástí klubu má být také menší herní zázemí za domem. Celkové náklady vycházejí na osm milionů korun.

Zatím je v Jirkově jedno takové zařízení, a to v ulici Školní, kde ho pod názvem Fontána provozuje Armáda spásy.
Největší podíl financí má jít na rozšíření služeb dluhové poradny U dubu, které prudce narůstá počet klientů. Před dvěma lety měla za rok 184 klientů, loni 530 a letos jich bylo jen za deset měsíců už 631.
V Jirkově je více než čtvrtina obyvatel v exekuci s průměrnou výší přes 165 tisíc korun na jednoho exekuovaného. „Nejdůležitějším a zároveň nejtěžším úkolem bude dlužníky motivovat k využívání institutu osobního bankrotu," poznamenal metodik vládní agentury Jakub Michal. „Osobní bankrot je v mnoha případech jedinou možnou cestou, která vede k legálnímu zaměstnání, stabilizaci rodinného rozpočtu a zmírnění nežádoucích jevů, jako je lichva, majetková kriminalita a podobně," nastínil.

Přijetí dalších pracovníků do dluhové poradny a zajištění bezplatné právní pomoci pro příští tři roky vychází na 10,6 milionu korun.
Dalším z projektů je přijetí šesti asistentů prevence kriminality, kteří se stanou dalšíma „očima" městské policie. „Po ránu by dohlíželi na pořádek hlavně u škol, jinak samozřejmě také v lokalitách, které to potřebují: v Ervěnicích a okrajových částech, přes léto pak v Olejomlýnském parku," uvedla místostarostka. „Procházet by měli i Červený Hrádek, Březenec a Telčské údolí. Jde nám o to, aby hlásili například černé skládky," doplnila.
Mzdy a vybavení asistentů pro příští tři roky vyjdou na 6,1 milionu korun.

Vše by se mělo rozjet na jaře. „Především měkké projekty, jako jsou asistenti prevence kriminality a rozšíření dluhové poradny," informovala místostarostka Jurštaková. Nízkoprahové centrum by mohlo začít sloužit od roku 2020.
Celkové náklady na trojici projektů vycházejí na 24,7 milionu korun, většinu by ale měly pokrýt dotace z evropských fondů. Jirkov by hradil zhruba 1,7 milionu korun.

Zdroj:https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/klub-pro-chude-deti-a-asistenti-v-ulicich-jirkov-na-ne-chce-cerpat-dotace-20181013.html

Uvedeno v Napsali o nás

Takhle vypadá úplné dno. Obyvatele litvínovského Janova čeká další zima bez topení

Na úpatí Krušných hor leží největší vyloučená lokalita v Česku. Domy na litvínovském sídlišti Janov už roky chátrají, kdo mohl, odstěhoval se. Pořád tady ale zůstávají tisíce nájemníků, včetně stovek dětí. Některé čeká další zima bez topení a teplé vody. A to přesto, že oficiální majitelé bytů kasírují milionové doplatky na bydlení.

Litvínov - Nikde ani noha, parkoviště na sídlišti Janov je téměř prázdné. Do ticha vržou nedovřené okenice jednoho z domů. Rozlehlý panelák se šesti vchody je tak otřískaný a zchátralý, že v něm snad nemůže bydlet živá duše. Při podrobnějším zkoumání však lidskou existenci v jednom z přízemních bytů prozradí záclony a šedivý talíř satelitu za oknem.

Opodál zabrzdí místní autobus, z něj vystoupí prošedivělá žena. Záclony i satelit v Albrechtické ulici patří jí. Důchodkyně Věra s nákupní taškou vyrazí ze zastávky domů po krátké trase, kterou chodí už skoro čtyřicet let. Brzy ale bude muset své návyky změnit. "Za čtrnáct dní se konečně stěhuji," říká.

Nechce dál bydlet v domě, kde se už rok netopí a od ledna neteče ani teplá voda. Dodavatelé dům odpojili i přesto, že ona sama prý vždy řádně platila. Poctiví nájemníci a majitelé se však postupně dostali do menšiny, převážili neplatiči a teplárnám se zadluženým domem došla trpělivost.

Zkrachovalé sídliště spolyká miliony z dávek

Agentura pro sociální začleňování odhaduje, že do nejvíce ohrožených domů v Janově stát ročně vyplácí na dávkách zhruba dvacet jedna milionů korun. Když se člověk rozhlédne po zdevastovaných domech, zákonitě musí pochybovat o tom, že jde o dobře vynaložené peníze, které mají pomoci lidem k důstojnějšímu bydlení.

Úřad práce upozorňuje, že počet příjemců dávek v této lokalitě dlouhodobě klesá, a uvádí nižší čísla. Úředníci podle mluvčí Kateřiny Beránkové nejprve na místě ověřují, jak žadatel bydlí, a pak posílají dávky přímo pronajímatelům. "Ke konci září letošního roku vyplatil Úřad práce v oblasti Janov celkem 107 doplatků na bydlení v celkové výši 318 425 korun," uvedla mluvčí údaj za poslední celý měsíc a jeden typ dávky.

Odhalit, kde přesně vznikly dluhy, které vedly k odpojení domů od topení a vody, není jednoduché. Někdo ukazuje prstem na neplatící nájemníky. Pokud však platí, co uvádí Úřad práce, přes ně dávky na bydlení často ani nejdou, protože putují přímo k pronajímatelům. Část peněz může zůstávat u těch majitelů bytů, kteří neplatí do fondu oprav a teplárnám, jak mají. Neprůhledné je i hospodaření některých správcovských firem.

Dům paní Věry do roku 2015 spravovalo Stavební bytové družstvo Krušnohor. Kvůli dluhům se ale správy vzdalo. Nový správce se nenašel. Nesourodé společenství vlastníků jednotek nedokázalo dům udržet v kondici. "Majitelé jsou bůhví odkud, koupili to, jen aby vydělali. Bylo jim jedno, koho do bytu našli," stěžuje si Věra na takzvané obchodníky s chudobou, kteří často za nevyhovující bydlení kasírují prostřednictvím dávkového systému peníze od státu.

Kromě Věřina bytu už jsou v celé budově obsazené jen další dva. "Zbytek lidí se odstěhoval a dům v podstatě zkrachoval. Zřejmě už ho nikdo nezachrání," říká za Agenturu pro sociální začleňování Markéta Fridrichová, která působí přímo v Janově.

Největší vyloučená lokalita v Česku

Data agentury ukazují, že čtvrtinu bytů v Janově vlastní společnost CPI Byty, sedmnáct procent patří lidem z Litvínova, čtyři procenta vlastní Rusové. Největší podíl bytů, téměř třetina, patří Krušnohoru, který zároveň na sídlišti působí i v roli správce některých domů.

Podle mluvčího Petra Prokeše spravoval Krušnohor původně domy pro patnáct společenství vlastníků jednotek, nyní už jde jen o osm. K tomu vlastní pět družstevních samospráv. Správy zbylých domů se nyní vzdát nechce. "Ale perspektivně se takový vývoj nedá vyloučit. Lze těžko předpokládat, že situace se v Janově zlepší," uvedl Prokeš.

Podle vládní agentury další chování správcovských firem ani majitelů bytů nelze předvídat. Bez tepla a teplé vody se s blížící se zimou mohou ocitnout i bloky domů v dalších pěti ulicích. Celkem jde o dva a půl tisíce lidí.

"Jsem z toho znechucená. Nečekala jsem, že takhle hrozně dopadnu," povzdechne si Věra. Kromě některých nájemníků a majitelů ji zklamalo i město a úřady, které slibovaly, že se to v Janově zlepší. "Proto jsem tu zůstala tak dlouho. Janov je na krásném místě," vysvětluje.

Sídliště ze sedmdesátých let stojí na kraji města hned pod Krušnými horami a zčásti ho obklopuje les. Stromy za ta léta vyrostly i mezi jednotlivými domy a je na ně hezký výhled z oken. Pokud se z nich ovšem má ještě kdo dívat. Podle vládní agentury se počet obyvatel Janova snížil za posledních deset let na polovinu. Momentálně zde má trvalý pobyt 4 667 lidí, z toho více než tisícovku tvoří děti. Janov je největší vyloučenou lokalitou v republice. Funguje v něm také segregovaná základní škola.

Má smysl tady vůbec uklízet?

Podobně jako panelák v Albrechtické se teď do záhuby řítí dům, který je jen o ulici výše. Ani tam už neteče teplá voda a topení je odpojené. Nájemníci navíc hovoří o hrozbách, že budou od vody odříznuti kompletně. Fridrichová z agentury uvádí, že v šesti vchodech zůstává obsazeno 47 bytů, celkem v nich žije 86 dětí. "Zůstaly tam rodiny, které mají hodně dětí nebo jsou velmi zadlužené a těžko si budou shánět bydlení jinde," říká Fridrichová.

Muž, který se představil jako Martin, prý bydlí v Třebušické ulici už roky i s početnou rodinou. Teď, když je dům bez tepla, platí nájem čtyři tisíce šest set korun. Dřív prý ale platil i čtrnáct tisíc. "Za ty peníze už můžu bydlet v Praze," podotýká. Jinak ale o vlastních financích velký přehled nemá nebo není ochotný o nich mluvit. Nejprve tvrdí, že nájemné platí ze svého. Po dotazu na dluhy celého domu ale říká: "Sociálka jim dávky posílala. A my nevíme, kam šly."

Martinova rodina si vodu před každým koupáním ohřívá v konvici. Bez ústředního topení byla už loňskou zimu. Nahradil ho přímotop. "Nemohl jsem nechat děti zmrznout. Musel jsem koupit topení. Co jsme měli dělat?" ptá se Martin. Jeho soused, který se představil jako Michal, je na tom podobně. Kvůli přímotopu mu prý přišel nedoplatek za elektřinu ve výši třicet pět tisíc.

Proč se nájemníci neodstěhují jinam? "Kam máme jít, bez peněz?" ptají se muži. "Jak máš v občance Janov, tak tě tady nevezmou nikde bydlet," mávne rukou Michal.

Vchod, v němž oba muži bydlí, je značně zdevastovaný. Schránky poničené, výtah nefunkční. Přízemní byt je neobývaný, plný odpadků a zničeného vybavení. Na chodbě zametá uklízečka. Její počínání působí poněkud marně. Má smysl uklízet v takovém domě? "Nemá! To víte, že nemá," říká. A stěžuje si na obyvatele. "Všichni jen nadávají na majitele, ale ať se podívají na sebe, jak žijou," zlobí se.

V domě uklízela ještě v době, kdy ho spravoval Krušnohor, teď pracuje pro nového správce, společnost Liras. Brzy ale nejspíš bude muset skončit, protože firma už na ni nemá peníze. Podle správce domu Petra Nováka z Lirasu je současná situace v Třebušické taková, že zhruba čtyřicet procent vlastníků neplatí ani nekomunikuje. "Ten zbytek to neutáhne," podotýká Novák.

Město koupilo domy, aby je mohlo zbourat

Novák říká, že Liras dům od Krušnohoru převzal s dluhy. Mluvčí Prošek tvrdí, že dluhy v Třebušické a Albrechtické ulici - neboli v blocích D2 a D3 - vznikly proto, že bydlící neplatili nájem. Při odchodu Krušnohoru se prý pohybovaly v milionových částkách. Společnost se údajně snažila dluhy hradit z fondů oprav. "Ale platební morálka bydlících se stále zhoršovala, až nakonec fondy oprav domů byly prázdné. Tím pádem vázla i údržba domů. Nebylo jiného řešení než ukončit správu objektů," řekl Prošek.

Krušnohor je největší bytové družstvo v Česku. Je napojený na politické uskupení Mostečané Mostu, které kandidovalo do komunálních voleb s plánem postavit za městem "vesnici pro lůzu". Před volbami mostecké vedení obviňovalo Krušnohor z toho, že pod cenou prodává byty spekulantům a obchodníkům s chudobou.

Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi (IPSI), která v Litvínově žije, má o příčině janovského úpadku jasno. "Základní problém Janova je, že ani jeden dům, vchod nebo byt nepatří městu," myslí si a připomíná, že litvínovská radnice poslední várku janovských bytů zprivatizovala v roce 2005.

Současná místostarostka města, komunistka Erika Sedláčková, která by na svém postu měla zůstat i po říjnových volbách, privatizaci považuje za chybu. "Když město má na sídlišti nějaké byty, tak ovlivňuje cenu nájemného, protože vytváří konkurenční prostředí. A když má celý bytový dům, má možnost takových opatření, která společenství vlastníků nevyužívají," říká Sedláčková.

Neplánuje tedy město odkoupit nějaké byty zpátky? "Odkoupili jsme už čtyři domy od společnosti CPI. Ale abych byla upřímná, udělali jsme to proto, abychom je zbourali," přiznává místostarostka. Město za čtveřici vybydlených paneláků zaplatilo necelého 1,6 milionu, tedy částku, za niž se v Praze těžko shání i garsonka. Město by podle místostarostky rádo koupilo dům, který by zrenovovalo. Dotační tituly jsou prý ale nastaveny tak, že by to pro Litvínov byla "ekonomická sebevražda".

Občas se přijede podívat ministr...

Sociálních bytů bude mít Litvínov od ledna deset, k tomu má noclehárnu a ubytovnu a spolupracuje s CPI Byty. Speciální komise ročně odsouhlasí bydlení v bytech CPI pro zhruba padesát až osmdesát rodin. Žadatelé musejí mít dostatek peněz, podmínkou je i sociální práce.

Sedláčková popisuje, jak loňskou zimu obcházela obyvatele odpojených domů a prosila je, aby se přestěhovali. "Oni pořád čekají, že se stane zázrak. Že to za ně město uhradí. Ale my to nemůžeme udělat. Máme zkušenosti, že tak třetina si nakonec bydlení najde. Ostatním pomůžeme v prostupném bydlení. Ale nemáme dům, který bychom mohli nabídnout," říká.

Janov čas od času přitáhne politiky z kraje nebo z Prahy. "Byla jsem moc naštvaná na politickou turistiku, kdy sem jezdil jeden ministr za druhým. Vždycky jenom projdou sídliště, ale nic se neděje. Město nemá žádné legislativní páky, jak problémy řešit," stěžuje si Sedláčková.

Zieglerová z IPSI ale radnici vyčítá pasivitu, například při čerpání evropských peněz. Podle odbornice Litvínov čeká, až se v zákoně omezí vyplácení dávek. "Jako kdyby dávky byly tím tahounem. Ale tím je to, že lidé nemají kde bydlet. A shlukují se tam, kde je volno," podotýká Zieglerová.

Litvínov podle Sedláčkové stále věří, že Janov bude pěkné sídliště. Do Třebušické se prý zkoncentrovali lidé, kteří si s tímto typem bydlení neumějí poradit. "Mám takovou zoufalou naději, že to už je vrchol. Řekli jsme si, že se budeme soustředit na osvětovou a sociální práci, aby se problémy, které jsou v déčkách, nepřesunuly do dalších lokalit," říká Sedláčková s tím, že chce zachránit zbývající slušně fungující domy, které tam jsou. "Kromě déček, ty už nezachráníme. A ty vybydlené už také ne," dodává.

V nejohroženější domech Janova město vyhlásilo zóny, v nichž nově příchozí nemají nárok na doplatek na bydlení. Zón po celém Česku přibývá, což chudým, kteří by se chtěli přestěhovat, komplikuje situaci. Státem garantované sociální bydlení pak neexistuje. Na příslušný zákon země už léta marně čeká. Současná vláda ho nakonec připravit neplánuje.

 

Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/janov-sidliste-litvinov-topeni-voda-zima-obchod-s-chudobou/

Uvedeno v Napsali o nás

Dávka na kauci umožnila 4 z 5 žadatelů odejít z ubytovny do nájmu, zjistila agentura

Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, si bydlení po roce udržely. Téměř pětina se pak navíc obešla bez dávek na bydlení. Zjistila to vládní Agentura pro sociální začleňování.

Agentura posuzovala účinnost 768 poskytnutých dávek, které lidem z nevhodného bydlení na získání běžného bytu byly vyplaceny od počátku roku 2016 do května 2017.

"Dávka mimořádné okamžité pomoci je efektivní nástroj k řešení bytové nouze. Překonání finanční bariéry pro získání bytu pomáhá drtivě většině domácností dostat se z nestandardního bydlení," uvedl odborník vládní agentury Roman Matoušek.

Podle expertů agentury lidé v tísni na vyšší výdaj peníze nemají. Nemohou si tak dovolit zaplatit kauci za byt. Využít se dá mimořádná okamžitá pomoc, kterou stát poskytuje ve výjimečných situacích - třeba obětem povodní či na školní pomůcky dětí.

Na pronajmutí běžného bytu je možné obdržet nejvýš dva měsíční nájmy, tedy asi 10 až 20 tisíc korun, upřesnil Matoušek. Podle něj úřady práce žádosti posuzují individuálně.

Při hodnocení účinnosti pomoci se sleduje, zda jsou lidé schopni si bydlení udržet i po roce. Pokud se to podaří více než 80 procentům osob či domácností, byl projekt úspěšný. Ze sledovaných 768 příjemců mimořádné dávky to dokázalo 83 procent.

18 procent žadatelů žádné další dávky na bydlení nepotřebovalo

Celkem 18 procent nepobíralo pak ani dávky na bydlení. Dvě pětiny lidí žily v bytě s příspěvkem na bydlení, čtvrtina pak s doplatkem na bydlení. V ubytovnách, azylových domech či v nejistém a nevhodném bydlení po roce znovu bylo 17 procent sledovaných.

Podle vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení se dávka mimořádné okamžité pomoci začala na úhradu kauce poskytovat od roku 2015. Plán opatření ke strategii počítá s tím, že se účinnost tohoto příspěvku bude vyhodnocovat. Podle dokumentu se od roku 2016 do konce roku 2020 má do běžných bytů z ubytoven a dalšího nestandardního bydlení přestěhovat 6 tisíc domácností.

"Řešení bytové nouze je jedním z předpokladů ukončení přenosu chudoby z rodičů na děti. Je prokázáno v zahraničí i výzkumy u nás, že právě nevhodné bydlení zhoršuje školní prospěch dětí, vede k odchodu ze vzdělávání, horšímu uplatnění a horším výdělkům, k nezaměstnanosti," řekl Matoušek.

Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. V kapitole o bytové politice stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi a na okraji společnosti, vytvoří podmínky pro obce a s nájemníky sociálních bytů budou pracovat sociální pracovníci.

Premiér Andrej Babiš (ANO) před měsícem řekl, že samostatný zákon nejspíš nevznikne a vláda se soustředí na program výstavby bytů. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pak informovala o 15 opatřeních jako stanovení počtu lidí na bytovou plochu či maximálního nájmu.

Politici mluvili hlavně o postupu proti "byznysu s chudobou a šmejdům", kteří vybírají přemrštěné nájmy. Podle odborníků na sociální problematiku je ale nejdřív potřeba vytvořit systém bezpečného bydlení, aby lidé měli z nevyhovujících prostor kam jít.

Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/davka-na-kauci-umoznila-4-z-5-zadatelu-odejit-z-ubytovny-do/r~b3a18942d07e11e8b634ac1f6b220ee8/

Uvedeno v Napsali o nás

Nedokončené vzdělání se nevyplácí státu ani lidem, spočítala studie

Absolvent s maturitou si za život vydělá v průměru o třetinu více než vyučený, a dokonce o 60 procent více než člověk se základním vzděláním. Na každém, kdo to na střední škole nedotáhl až k maturitě, stát tratí 22 milionů korun, na učni-odpadlíkovi pak během období jeho ekonomické aktivity přichází o 13 milionů.

Údaje vyplývají ze studie vládní Agentury pro sociální začleňování (ASZ), kterou má MF DNES exkluzivně k dispozici. Podle dokumentu „Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce" si středoškolák s maturitou vydělá v průměru 40 milionů korun čistého, absolvent učebního oboru o osm milionů méně a člověk, který se vzděláváním skončil základní školou, dokonce o 17 milionů méně. Studie počítá s průměrným růstem mezd o čtyři procenta ročně.

Významně se také liší počet let, která jednotlivé skupiny stráví na pracovním úřadě. Zhruba dvanáct let je nezaměstnaný člověk s ukončenou povinnou školní docházkou (do 15 let, bez ohledu na to, zda došel až do devítky), tři roky a čtyři měsíce absolvent učňáku a dva roky a měsíc středoškolák s maturitou.

„Přestože kariéra jedince, který předčasně odejde ze vzdělávacího systému, je formálně nejdelší (trvá až 50 let), po zohlednění nezaměstnanosti odpracuje nejméně. Jenom 38 let. Absolvent vysokoškolského studia, který na trh práce plně vstupuje téměř o 10 let později, bude vzhledem k velmi nízké míře nezaměstnanosti reálně výdělečný po dobu téměř 40 let," uvádí autor studie Roman Matoušek.

Negativ nedokončeného vzdělání je ale víc. „Absence příjmů se promítá také do zvýšeného rizika předlužení a exekucí a negativní postoje ke vzdělávání se přenášejí na další generaci," vysvětluje rizika ředitel ASZ David Beňák.

Studie vychází z toho, že předčasně odejdou ze škol dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených, převážně romských lokalit, do kterých se narodí zhruba 1 500 dětí ročně. V těchto lokalitách v Česku žije podle „Mapy sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit" zhruba sto tisíc lidí. Situace s předčasnými odchody ze vzdělávání je nejhorší v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde nedokončí školu (základní, učňovskou nebo střední) každý šestý žák z ročníku (15,6 procenta).

Dotlačte je k maturitě
Nejenže odpadlíci vydělávají v práci méně, ale také méně přispívají do státního rozpočtu. Naopak z něj čerpají podporu a nejrůznější dávky. Kdyby se státu podařilo část odpadlíků dovést k závěrečným zkouškám, přiteklo by do veřejných rozpočtů o 1,8 miliardy korun až 16 miliard více – záleží na úspěšnosti takového snažení.

„Tolik by do veřejných rozpočtů přibylo za padesát let práce, kdyby se u jednoho ročníku žáků podařilo snížit předčasné odchody ze vzdělávání," vysvětluje Matoušek.

Kolik stojí odpadlíci ze základní školy.
Každý rok pak přichází nový ročník lidí s nedokončeným vzděláním, takže podle propočtu MF DNES by za všechny tyto ročníky stát do roku 2067 mohl vylepšit své příjmy o 45 až 425 miliard korun. Číslo je srovnatelné s výdaji na důchody – letos je na ně ze státního rozpočtu vyčleněno 430 miliard korun, což představuje třetinu ročního státního rozpočtu.

Čísla přitom zdaleka nezahrnují vše. Dalšími efekty dosažení vyššího vzdělání jsou mimo jiné zlepšení zdravotního stavu, zvýšení konkurenceschopnosti firem díky vyšší kvalifikaci zaměstnanců nebo vyšší spotřeba domácností.

Řešení: vzdělávat jinak
Podle Davida Beňáka spočívá řešení předčasných odchodů ze škol zejména v prevenci školního neúspěchu a zvýšené péči o neúspěšné žáky jak v průběhu povinné školní docházky, tak v případě jejich postupu na střední školu. Starat by se o ně měli výchovní a kariérní poradci a školní psychologové. Ne každá škola ale tyto odborné profese zaměstnává.

Kariérní poradci působí na některých pobočkách úřadu práce. „Pokud je to možné, snaží se je nasměrovat zpět ke studiu střední školy nebo učiliště," říká Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.

Kolik stojí odpadlíci ze základní školy.
Podle Daniela Münicha, ekonoma z akademického pracoviště CERGE-EI, který se dlouhodobě zabývá vzděláváním, má svůj podíl na předčasných odchodech ze škol nízká kvalita a chabé uplatnění některých učňovských oborů a nízké platy těch, kteří tam učí. „Hodně lze samozřejmě zachránit i na základních školách, ale v případě škol v blízkosti sociálně vyloučených lokalit to vyžaduje nadprůměrně kvalitní učitele," uvádí ekonom.

To naznačuje i studie ASZ, když uvádí, že „změna přístupu ke vzdělávání může mít pozitivní dopad na školní úspěšnost dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí". A zmiňuje příklad romských žáků původem z Česka a Slovenska, kteří s rodinami emigrovali do Británie a jejichž školní výsledky jsou navzdory jazykové bariéře blízké průměru, i když doma předtím navštěvovali speciální školu.

Na předčasné odchody ze škol se podle Münicha ale zadělává už v raném dětském věku: „Je známou skutečností, že docházka dětí do kvalitní mateřské školy nejvíce svědčí dětem ze slabého sociálního prostředí. Empirické výzkumy jasně ukazují, že včasná vzdělávací a výchovná intervence v raném věku jsou zdaleka levnějším nástrojem než jakékoliv snahy o nápravu v pozdějším věku dětí či dospělých," říká.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/nedokoncene-vzdelani-studie-statni-rozpocet-fn4-/ekonomika.aspx?c=A180903_205236_ekonomika_zaz

Uvedeno v Napsali o nás

Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ




Inspirace

Napsali o nás


//]]>