Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Lokality

Lokální konzultantka: Zuzana Palečková, tel.: 720 982 650 Lokální konzultantka inkluzivního vzdělávání: Juliána Bindasová, tel.: 725 817 358 Manažer SPSZ: Jan Rychlík Do spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování se přihlásilo osm obcí Mikroregionu Frýdlantska, města Frýdlant a Nové Město pod Smrkem, obce Višňová, Heřmanice,…
Kontaktní osoba za ASZ: Milan Greineder, tel.: 725 741 377 Lokální konzultant inkluzivního vzdělávání: Pavel Košák, tel.: 702 158 826 Manažerka SPSZ: Lucie Císařová   Město České Velenice leží v Jižních Čechách, přímo na hranici s Rakouskem. Z hlediska územního uspořádání jsou…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 739 227 153

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 739 227 153

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 733 738 609

     

    Lokalita Vrbensko nebo také Sdružení obcí Vrbenska, které se zapojilo  do Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, tvoří 5 obcí, a to Karlová Studánka, Karlovice, Ludvíkov, Široká Niva a Vrbno pod Pradědem. Nachází se na úpatí Jeseníků, v příhraniční oblasti s Polskem. Přestože se jedná o známou turistickou oblast, je území charakteristické celkově špatnou dopravní dostupností a vysokou mírou nezaměstnanosti. Žije zde 7494 obyvatel. V současné době dochází k odlivu zejména obyvatel s vyšším vzděláním do větších měst, kde mají více příležitosti najít pracovní uplatnění. Naopak do regionu přicházejí lidé s nízkou úrovní vzdělání, zatížení nepříznivou životní situací.

    Na Vrbensku asi třetina obyvatel žije v sociálním vyloučení nebo je sociálním vyloučením ohrožená. Jsou zatížení dlouhodobou nezaměstnaností, zadlužeností, ztrátou bydlení. Nenacházejí se zde sociálně vyloučené lokality, můžeme hovořit spíše    o lokalitách problémových. Jedná se o okolí náměstí Sv. Michala, ulici Hřbitovní a okolí ubytoven Sklárenská a Edik.

    Cílem spolupráce mezi Sdružením obcí Vrbenska  a Agenturou pro sociální začleňování je zlepšení situace na Vrbensku v nejpodstatnějších oblastech a to: zaměstnanosti, poskytování sociálních služeb, vzdělávání, bydlení, prevenci a volném času. Hlavními prioritami jsou:


    Oblast zaměstnanosti:

    - Zvýšení schopností nezaměstnaných osob k úspěšnému zapojení na trhu práce

    - Podpora zaměstnavatelů a OSVČ při zaměstnávání osob hůře uplatnitelných na trhu práce


    Oblast poskytování sociálních služeb:

    - Vytvořit stabilní a adekvátní síť sociálních služeb

    - Koordinace sociálních služeb a návaznost na další programy


    Oblast prevence a volného času:

    - Realizovat aktivity zaměřené na děti a mládež

    - Realizovat aktivity zaměřené na dospělé


    Oblast bydlení:

    - Vytvořit stabilní, dostupné a kvalitní bydlení


    Oblast vzdělávání:

    - Všestranně připravit děti na Vrbensku na zahájení školní docházky, v průběhu které budou dosahovat školního úspěchu a budou motivované k další vzdělávací kariéře.

    - Na Vrbensku budou společně působit děti a žáci z různých sociálních skupin, budou vzájemně komunikovat a spolupracovat, navazovat pozitivní mezilidské vztahy.

    - Na Vrbensku bude vytvořena platforma pro setkávání místních aktérů, včetně rodičů, která povede k rozvoji spolupráce, kvalitního a inkluzivního vzdělávání.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 153 416

    Město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží na moravsko-slovenském pomezí na řece Moravě 14 kilometrů jižně od Uherského Hradiště. Etnograficky oblast Veselska spadá do regionu Moravského Slovácka se silnou folklorní tradicí.

    V roce 2011 zde žilo 11 748 lidí. Veselí nad Moravou je obcí s rozšířenou působností (ORP). Území ORB je tvořeno celkem 22 obcemi. K 31.12.2012 v nich bylo hlášeno celkem 38 931 obyvatel. Území ORP bylo v roce 2014 zařazeno mezi 9 ORP v Jihomoravském kraji, která jsou hodnocena jako zanedbaná. Důvodem je zejména nadprůměrná nezaměstnanost. Okres Hodonín patří dlouhodobě k okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti nejen v rámci kraje, ale celé České republiky. Nedostatek pracovních příležitostí a s ním spojený pokles počtu obyvatel a stárnutí populace jsou opakovaně identifikovány jako klíčové problémy města i regionu.

    Město je členem několika dobrovolných svazků obcí (Baťův kanál, Ostrožsko-veselsko) a Místní akční skupiny Ostrožsko-Horňácko.

    Sociálně vyloučené lokality města

    Na území města lze hovořit o třech lokalitách s vysokým potenciálem vyloučení.

    První lokalitou jsou bytové domy v majetku města, které byly postaveny ze státní dotace jako startovací. Celkem se jedná o 41 bytů ve bytovém domě se čtyřmi schody. Během privatizace bytového fondu a rekonstrukce domu v lokalitě Benátky zde byl sestěhován větší počet nízkopříjmových rodin. Domy leží v těsném sousedství starších panelových domů největšího veselského sídliště Hutník. Toto sousedství je častým zdrojem napětí a konfliktů.

    Druhou lokalitu představuje soukromá ubytovna, která dříve byla ve vlastnictví Českých drah a leží v sousedství vlakového nádraží. Zde se ubytovávají rodiny, které přišly o stálé bydlení. Majitel aktuálně (rok 2014) plánuje rozšíření ubytovny i o přilehlou budovu.

    Celkový počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením činí je odhadován na 150 s výrazným podílem Romů v této skupině.

    Problémem obou lokalit je nezaměstnanost, zadluženost a nízká vzdělanost obyvatel. Z pohledu majority pak i stoupající napětí a konflikty v soužití, zejména s lidmi z mladší generace. Město v důsledku privatizace disponuje jen omezeným počtem bytů. Ve městě není žádná forma azylového či sociálního bydlení. Vedle oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a bezpečnosti se tak právě oblast bydlení stává jednou z klíčových ve vztahu k řešení rizika sociálního vyloučení.

    Přečteno 4468 krát Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 982 650

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 607 755 856

    Manažer SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript tel.: 312 511 303

     

    Město Slaný (německy Schlan) je bývalé královské město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy. Žije zde přes 15 tisíc obyvatel v 1 927 domech, hustota zalidnění je zde 499 obyv./km². Pod obec spadá celkem 10 částí: Slaný, Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy a Želevčice.

    Od jihozápadu po severovýchod městem protéká Červený potok a jeho dominantou je Slánská hora, společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnější výběžek sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 také přírodní památka.

    Ve Slaném je celkem 5 mateřských škol, 3 základní a 1 speciální, osmileté gymnázium Václava Beneše Třebízského, obchodní akademie a odborné učiliště strojírenské, nachází se zde i základní umělecká škola. Město Slaný zřizuje Vlastivědné muzeum, nemocnici, polikliniku, městské kino, divadlo s několika soubory, množství sportovních zařízení a spolků, plovárnu aj. V roce 2010 zde byl založen Pivovar Antoš, který navázal na starobylou tradici vaření piva ve Slaném. V minulosti se zde nacházely i strojírny, doly, kasárna nebo lázně. Jako oblíbená relaxační zóna slouží ve městě okolí Červeného rybníka a městský lesopark nacházející se v blízkosti 1. základní školy.

     

    Sociálně vyloučené lokality města

     

    Ve Slaném můžeme mluvit o šesti sociálně vyloučených lokalitách. Jedná se o směs ubytoven a bydlení nájemním. Mluví se o ubytovně „Mexiko", ubytovně „LUKA", domky u Grafobalu, domy v Trpoměchách, část panelového domu na Pražské ulici, a ubytovna Benár. Celkem zde žije 400 až 500 osob. Z přehledu je zřejmé, že problémy jsou spojené zejména s provozování ubytoven ve městě. Jako největší problém je ve městě vnímána právě ubytovna „LUKA" na Pražské ulici, kde dochází k největší migraci, žije zde největší počet lidí a část z nich žije v naprosto nevyhovujících podmínkách. S problémy ve městě jsou spojeny i sociálně vyloučené lokality v okolí města. Jedná se zejména o Bakov nebo Zlonice.

    Ve městě je cítit napětí mezi Romy a majoritou, ale uvnitř sociálně vyloučených lokalit také mezi „starousedlíky" a „přistěhovalci". Problémem je také nárůst majetkové kriminality a problémy v sousedském soužití. Většina osob ze sociálně vyloučených lokalit je nezaměstnaná s nízkou kvalifikací a špatnou pracovní historií. V lokalitách se také objevuje užívání a distribuce omamných a psychotropních látek. Lokality jsou navíc nestabilní a jejich fungování je ohroženo možnou změnou majitelů.

     

    Spolupráce s městem


    Spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování probíhala v několika fázích. V letech 2014 a 2015 byla vytvořena vstupní analýza a sestaveno lokální partnerství, síť aktérů důležitých pro řešení problémů spojených se sociálním vyloučením. Během tohoto období byl v rámci setkávání pracovních skupin vytvořen seznam cílů a opatření, které mají v dlouhodobé perspektivě pozitivně ovlivnit život ve městě právě ve vztahu k sociálním problémům. Výsledkem práce bylo v listopadu 2015 přijetí strategického plánu. Především v první polovině roku 2016 byly intenzivně připravovány projekty do Operačního programu Zaměstnanost, v rámci kterého bylo pro Slaný a spolupracující subjekty alokováno přes 37 milionů korun. Velkou část (zhruba 27 milionů) těchto peněz se podařilo úspěšně vyčerpat a projekty z nich financované se od začátku roku 2017 realizují. Jedná se především o posílení sociálních služeb (terénní programy a sociální rehabilitace), navýšení úvazků asistentů prevence kriminality či pracovní poradenství pro dlouhodobě nezaměstnané. Na začátku roku 2017 byly podány dva velké investiční projekty do Integrovaného regionálního operačního programu, projekt na pořízení sociálních bytů byl podpořen a žádost o podporu projektu na zlepšení infrastruktury škol zatím čeká na vyřízení.

    Souběžně s tím byla posilována spolupráce mezi klíčovými aktéry v oblasti sociálního začleňování a byl průběžně sledován a vyhodnocován stav ve vyloučených lokalitách.

    V průběhu spolupráce byla posílena a zvlášť upravena oblast vzdělávání, která se nadále řídí vlastním strategickým dokumentem Místní plán inkluze.

    Město Slaný po třech letech spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování v rámci koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) nyní přistupuje k revizi základního dokumentu této spolupráce, Strategického plánu sociálního začleňování. Předpokládané přijetí revidované strategie je podzim 2018.

     

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 982 650

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 607 755 856

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript tel.: 770 142 775

     

    Město Příbram o celkové výměře 33,41 km2 je s počtem 33 450 obyvatel třetím nejlidnatějším městem Středočeského kraje. V Příbrami, která je známá především pro svou důlní činnost (těžba uranu), došlo po roce 1989 z důvodu uzavření dolů a změně vlastnictví podniků k restrukturalizaci hospodářství. I když v Příbrami působí několik velkých podniků (ZAT a.s., Ravak, a.s. a další) míra nezaměstnanosti patří v Příbrami dlouhodobě k nejvyšším v kraji. V srpnu 2017 dosahovala 5,6 %, což je o více než 2 procenta více než je průměr nezaměstnanosti ve Středočeském kraji (3,4 %). Vzhledem k nedostatku pracovních míst tak dojíždí řada lidí pracovat i do Prahy, která je dobře dopravně dostupná. Město Příbram ale není jen bývalým důlním městem, také nabízí několik pamětihodností a přírodních krás. Nad městem je známé poutní místo Svatá Hora, barokní kostel a klášter, spojený s městem unikátním zastřešeným schodištěm. Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků.

     

    Sociální vyloučení ve městě


    V Příbrami se v souvislosti s problematikou sociálního vyloučení mluví o soukromých ubytovnách, lokalitě Flusárna a městské ubytovně, kde žije celkem okolo 800 osob dlouhodobě závislých na sociálních dávkách. Nejpočetnější zastoupení sociálně slabých domácností je evidováno ve dvou panelových domech Pod Čertovým pahorkem s celkovou kapacitou 370 bytových jednotek. I když je stavebně-technický stav těchto dvou ubytoven dobrý, vysoká koncentrace sociálně slabých osob na jednom místě způsobuje problémy nejen samotným nájemníkům, ale i obyvatelům města žijícím v blízkém okolí (hluk, nepořádek, drobné krádeže apod.). Rodiny se v mnoha případech potýkají s problémy souvisejícími s dluhy, exekucemi, nezaměstnaností a různými druhy závislostí. Kromě několika dalších soukromých ubytoven v katastru města, evidujeme špatné technické podmínky a problémy s hygienou zejména na ubytovně Roset v obci Bohutín – Vysoká pec, kde žije okolo 60 obyvatel. Sociálně slabé domácnosti ale nežijí jen na ubytovnách, v Březnické ulice vlastní město dva domy, kde žije asi 70 osob. Domy jsou ve špatném technickém stavu, topení mají na tuhá paliva. Nemalým problémem je také bezdomovectví, které v poslední době trápí nejen asi 20 osob bez přístřeší.

     

    Spolupráce s městem


    Agentura a město Příbram začali spolupracovat v červenci 2014. V září 2014 bylo ustaveno lokální partnerství. V této platformě se setkávají zástupci města, veřejné správy, nevládních organizací a další aktéři, kteří doposud realizovali své sociálně integrační snahy víceméně samostatně. Lokální partnerství má za cíl tyto subjekty propojit a umožnit jim společně hledat a nalézat řešení vzniklých problémů.

    Mezi aktivity, které se podařilo realizovat po přijetí strategie sociálního začleňování, patří dokončení a otevření objektu pro stávající nízkoprahové denní centrum a noclehárnu (denní nízkoprahové centrum s noclehárnou bude začleněno do systému prostupného bydlení a zaměstnávání). Dále Systém prostupného bydlení (pilotně zahájeno v roce 2015, od roku 2017 projektově zajištěné dostatečné kapacity sociálních pracovníků, vznik pozice specialisty prostupného bydlení a pozice domovníka). Podařilo se též nastartovat systém prostupného zaměstnávání. Cílem projektu prostupného zaměstnávání je vytvořit funkční partnerskou síť na podporu zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných osob.

    Z Operačního programu zaměstnanost byla finančně podpořena činnost Sociální poradny, došlo k navýšení kapacit terénní a sociální práce, sociálně aktivizační služby u různých poskytovatelů služeb ve městě.

    Prioritami v oblasti vzdělávání je například podpora předškolních dětí ze sociálně slabých rodin v jejich připravenosti na školní docházku a podpora škol v zavádění inkluze.

    Příbram nyní, po třech letech od schválení strategie sociálního začleňování, přistupuje  k revizi základního dokumentu, Strategického plánu sociálního začleňování města Příbram 2015 – 2018. Předpokládané přijetí revidované strategie je podzim 2018. Lokální partnerství se nyní zaměřuje na stabilizaci navržených opatření, na ověření pilotních realizací a jejich případné přenastavení.

     

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 601 086 126, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 727 850 223

    Konzultant inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 722 458 084

    Manažeři SPSZ:
    Zaměstnanost: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 599 443 855
    Rodina a Zdraví: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 599 443 841
    Bydlení: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 599 443 854
    Prevence: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 599 443 858

     

    Statutární město Ostrava se nachází v severovýchodní části Česka, tj. v blízkosti Polska (cca 10 km od hranice) a Slovenska (cca 50 km od hranice). Rozkládá se na 214, 23 km2, na nichž dle údajů města bydlí 293 617 osob (počet obyvatel ve správním obvodu SMO). Dnešní podoba města je výsledkem postupného připojování okolních obcí k Moravské Ostravě především v průběhu 20. století.

    Hospodářský život na Ostravsku výrazně ovlivnilo a utvářelo objevení uhlí na území dnešní Slezské Ostravy. S tímto objevem souvisel růst aglomerace, rozvoj průmyslu a infrastruktury. Ostrava se stala „ocelovým srdcem republiky" jehož ekonomickou bázi tvořila těžba kvalitního černého uhlí, výroby koksu, energetický průmysl, hutnictví železa a těžké strojírenství. V souvislosti s industrializací a extenzivním růstem pracovních příležitostí docházelo rovněž k rozvoji bydlení – v dobovém kontextu šlo zejména o dělnické kolonie a po roce 1945 o bytové domy na nově vybudovaných sídlištích.
    Postupně zde začínají působit veřejné univerzity, Vysoká škola báňská a později nynější Ostravská univerzita.

    Pro období po roce 1989 jsou charakteristické výrazné politické a hospodářské změny. Ostrava se stává statutárním městem a dochází k restrukturalizaci průmyslu a utlumení důlní činnosti. Nezbytné strukturální změny jsou doprovázeny zvýšenou mírou nezaměstnanosti a vznikem rozsáhlých brownfields (nevyužívaná území, jednotlivé budovy či komplexy budov). Dochází k rozvoji nových ekonomických aktivit, posílil sektor služeb, terciér i kvartér.

    Významným zásahem do života obyvatel byly povodně v roce 1997, během nichž došlo k výrazným škodám v mnoha lokalitách.
    Ostrava dnešních dní je správním i kulturním centrem regionu, tedy metropolí Moravskoslezského kraje.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    Sociálně vyloučené lokality ve městě Ostrava jsou povětšinou tvořeny skupinami ulic, proto není snadné vymezit jejich přesný počet. Směrodatné však je, že se nacházejí v obvodech Mariánské Hory a Hulváky, Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava – Jih, Poruba, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Vítkovice a je možno jich vymezit zhruba 15 (v tomto čísle nejsou zahrnuty ubytovny). V lokalitách se vyskytují jednak obecné problémy, jako stav nemovitostí, zadluženost, nezaměstnanost, tak i problémy unikátní, charakteristické pro dané místo, těmi může být např. dostupnost občanské vybavenosti či veřejné dopravy.
    Problémovou oblastí v Ostravě jsou ubytovny, nárůst jejich počtu a kapacit. Ubytování tohoto typu bylo dříve převažující měrou orientované na krátkodobé či střednědobé ubytování dělníků; změnilo však svůj charakter na dlouhodobé ubytování pro celé rodiny. Kapacity a prostorové dispozice tomu mnohdy nejsou uzpůsobeny, sociální zařízení a kuchyňky zde bývají společné a nevyhovující. Problematickým faktem také je, že roste počet osob nucených migrovat mezi ubytovnami; z běžného trhu s byty jsou již vyloučeni. Údaje o kapacitách a obsazenosti se liší, ale orientačně lze uvést analýzu hovořící o 37 ubytovnách orientovaných na sociálně slabé/vyloučené osoby, rodiny s dětmi a z části i na dělníky s kapacitou 8,2 tis. osob a obsazeností cca 5,5 tis. osob (Analýza a řešení problematiky ubytoven..., 2013). Důležitým je technický stav ubytoven, najdeme zde zařízení rekonstruovaná, ale i budovy na hranici obyvatelnosti či neobyvatelné.

    Ve vyloučených lokalitách dochází ke kumulaci problémů. Značné množství osob trpí zadlužeností, místy masivní. Velmi citelně a urgentně v souvislosti s tím vyvstává otázka bydlení, jeho dostupnosti či udržitelnosti. Časté jsou půjčky u nebankovních subjektů či lichva, jakožto zoufalá snaha problém vyřešit či alespoň oddálit, protože trh práce je často uzavřen. Lidé se ocitají v začarovaném kruhu, z něhož se jim nedaří vykročit.

    Spolupráce s městem

    Statutární město Ostrava má s integračními a inkluzivními programy bohaté zkušenosti doložitelné konkrétními příklady dobré praxe. Výsledkem činnost a úsilí města jsou vytvořené strategické dokumenty, a to Sociální inkluze Ostrava, 4. komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2015-2018 a Plán prevence kriminality statutárního města Ostravy na léta 2015 – 2016. Agentura na tyto dokumenty navazuje ve Strategickém plánu sociálního začleňování, který vzniká v rámci její spolupráce se statutárním městem Ostrava a dalšími, zde působícími, partnery. Strategický plán bude ve svém obsahu sjednocující a zpřehledňující a stane se relevantním podkladem pro čerpání financí ze strukturálních a investičních fondů, jakož i pro systémové změny.

    Agentura do spolupráce přináší řadu odzkoušených praxí zaměřujících se na sociálně vyloučené oblasti a osoby zde žijící. Například se může jednat o prostupné zaměstnávání, vytváření pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané, společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, projekty v oblasti vzdělávání a trávení volného času, zdravotní péče, bydlení či prevence rizikového chování.
    Hlavním cílem spolupráce Agentury a města Ostravy, ke kterému budou směřovat všechny dílčí kroky, je dosažení pozitivní změny v míře vyloučení obyvatel sociálně vyloučených lokalit a ubytoven a zlepšení kvality společenského soužití mezi všemi obyvateli města Ostravy. Důležitou a nezvyklou formou spolupráce je koordinovaný postup Agentury a města při navrhování změn legislativy, které se dotýkají problematiky sociálního vyloučení. Agentura zřídila pracovní skupinu Legislativa, která bude v této oblasti působit. Její návrhy bude zpracovávat speciální komise zřízená ministrem pro lidská práva přímo na Úřadu vlády. Toto propojení lokálních zkušeností s ústředním orgánem státní správy, který je odpovědný za přípravu zákonů, skýtá velikou příležitost k prosazení potřebných změn.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Zastupitelstvo města Kralupy nad Vltavou schválilo v prosinci 2015 Strategický plán sociálního začleňování. Na základě společné dohody mezi Agenturou a městem Kralupy nad Vltavou přešla spolupráce od ledna 2016 z režimu intenzivní do takzvané vzdálené podpory. Hlavní koordinační úloha je v nynější fázi po ukončení intenzivní podpory přenesena na Odbor sociálních věcí, školství a kultury, který se v rámci komunitního plánování sociálních služeb (KPSS Kralupy nad Vltavou) bude věnovat i problematice sociálního začleňování. Vzdálená podpora probíhala do 31. prosince 2016.

     

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále…
O lokalitě
  • Konzultant inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript tel.:702 158 869

    Město Chodov leží mezi Karlovými Vary a Sokolovem, jeho kořeny sahají až do 12. století. Na území regionu Sokolovska patří k místům s nejstaršími historicky doloženými počátky. Do počátku 20. století vyrostl Chodov v ekonomické středisko průmyslové oblasti mezi Sokolovem a Karlovými Vary s bohatým společenským a kulturním životem.

    Současný Chodov čítá 13 671 obyvatel (r. 2017) a rozkládá se na katastrální výměře 1426 ha. Je důležitou dopravní křižovatkou mezi uvedenými městy výše a zároveň poskytuje vzhledem k blízkosti řadu služeb okolním obcím (Božičany, Vřesová, Vintířov, Tatrovice, Mírová).

    Chodov je obcí II. typu s pověřeným obecním úřadem, právě z tohoto důvodu je řada služeb potřebných pro občany až v obci Sokolov, případně Karlovy Vary. Nezaměstnanost v obci je v celorepublikovém srovnání poměrně vysoká a k 31. 5. 2017 činí 7, 21%.. Významným zaměstnavatelem občanů Chodova je Sokolovská uhelná a.s., řada obyvatel za prací dojíždí.

    Sociální vyloučení v obci

    V Chodově se mluví o několika lokalitách, jež vykazují znaky sociálního vyloučení. Jedná se zejména o prostorově vyloučenou lokalitu Železný Dvůr a Pod Železným dvorem. V této lokalitě, nalezneme malometrážní byty v celkovém počtu 77 v majetku města a žije zde necelých 200 obyvatel.

    Znaky související se sociálním vyloučení lze v Chodově také zaznamenat v sídlišti města, jež zahrnuje ulice ČSA, ČSM, Budovatelů a Obránců míru. Dále se jedná o malé lokality, tvořené jedním či dvěma domy v ulici Hrnčířská a objekt zvaný Daliborka, jež se nachází uvnitř města. Obyvatelé těchto lokalit se potýkají se srovnatelnými problémy jako sociálně vyloučení v jiných městech. Jedná se především o dlouhodobou nezaměstnanost a vysokou míru zadlužení. V Chodově také zaznamenáváme značný problém spojený se závislostním chováním, a to jak na nealkoholových drogách tak se závislostní spojenou s výherními automaty. I tato skutečnost následně významně ovlivňuje dění a kriminalitu ve městě.

    Spolupráce s městem

    Agentura a město Chodov začali spolupracovat v červenci 2014 a zakotvili v memorandu o spolupráci oblasti, kterých se spolupráce bude nadále týkat. Byla ustanovena platforma lokálního partnerství, jejíž činnost byla strukturována do 4 pracovních skupin. Ty se zaměřovaly na oblasti bezpečnosti a sociálně patologických jevů, bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních služeb a volného času.  Spolupráce byla ukončena k 30. 6. 2017 a podařilo se díky ní zajistit financování  programu sociální a pracovní rehabilitace, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, terénního programu, nízkoprahového zařízení pro děti a mládež a systému včasné detekce a sanace dluhu, včetně dluhového poradenství a oddlužení.

     

    Aktualizováno 30.10.2017

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 982 650

    Lokální konzultantka inkluzivního vzdělávání:  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 725 817 358

    Manažer SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript



    Do spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování se přihlásilo osm obcí Mikroregionu Frýdlantska, města Frýdlant a Nové Město pod Smrkem, obce Višňová, Heřmanice, Kunratice, Dětřichov, Bulovka, Habartice.

    Lokální partnerství Frýdlantska (LP) bylo ustaveno v rámci svého prvního setkání dne 4. září roku 2014. K zapojení do LP byli osloveni zástupci různých aktérů v oblasti sociálního začleňování a poté byly vytvořeny tematické pracovní skupiny bezpečnost, sociální služby, vzdělávání, zaměstnanost a bydlení. Výstupy ze (vstupní) Situační analýzy (2015) zprostředkovávaly na pracovní skupiny perspektivu cílové skupiny. Na základě analýzy potřeb strukturovali účastníci v rámci pracovních skupin návrhy opatření řešící problematiku sociálního vyloučení v lokalitě. Důležitou součástí celého procesu bylo neustálé „síťování" aktérů, tzn. zapojování všech aktérů, kteří mohou ovlivnit procesy sociálního začleňování.

    Na podzim 2015 byla přijata strategie sociální začleňování, Strategický plán sociálního začleňování Frýdlantska (SPSZ 1). Ve stejné době byla ustanovena pracovní skupina projekty a implementace, členy této skupiny byli zástupci obcí a žadatelé o dotační podporu. Členové skupiny řešili zpracování projektů, rozdělení alokovaných prostředků mezi jednotlivé žadatele a propojenost a návaznost všech aktivit.

    Jednotlivá opatření ze SPSZ 1 bylo možné financovat ze tří operačních programů, konkrétně Operační program Zaměstnanosti (OP Z), Integrovaný regionální operační program (IROP),  Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).

    Do současné doby se realizovala opatření asistentů prevence kriminality v Novém Městě pod Smrkem (N.M.p.S.); byla posílena terénní práce při obci (N.M.p.S.); ve Frýdlantě nově vznikl nízkoprahový klub pro děti a mládež; bylo na 3 roky zajištěno financování provozu dluhových poraden v Nové Městě a ve Frýdlantě; a posílena terénní sociální práce v obcích. Realizovány jsou projekty podporující inkluzivní vzdělávání a postupně se vyřizují žádosti o podporu investičních projektů (IROP). Podporu zatím získaly projekty na sociální bydlení (N.M.p.S.) a infrastrukturu sociálních služeb (dům sociálních služeb Frýdlant).

    Nyní po třech letech spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování v rámci tzv. koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) přistoupily obce k revizi základního dokumentu spolupráce, Strategického plánu sociálního začleňování Frýdlantsko (SPSZ 1).[1]

    Revidovaná strategie (SPSZ 2) si klade za cíl reagovat na nově identifikované potřeby; zohlednit bariéry plnění jednotlivých opatření v SPSZ 1; reflektovat dosavadní spolupráci v území; aktualizovat dostupné informace spojené se sociálním vyloučením a návaznými problémy. Do konce roku 2017 obce schválí revidovaný SPSZ a tím vstoupí Strategický plán sociálního začleňování Frýdlantska na léta 2018 – 2020 v platnost. Řešeným územím pro účely revidované strategie jsou města Frýdlant a Nové Město pod Smrkem, obce Višňová, Heřmanice, Kunratice, Dětřichov, Bulovka (Habartice už nejsou součástí této strategie).

    Frýdlantsko můžeme řadit v rámci ČR mezi regiony nejvíce znevýhodněné, což zapříčinily mnohé faktory:

    - geografická poloha regionu; v severní části je region ze tří stran ohraničený polským územím a v jižní části znesnadňují přístup hřebeny Jizerských hor 

    - specifický historický vývoj; od 90. let úpadek průmyslu, především textilního a likvidace místního tradičního zemědělství; Frýdlantsko, a zvláště pak Novoměstsko, se 
    dlouhodobě potýká s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci celého Libereckého kraje a nízkými mzdami; taktéž navazující polské a německé regiony jsou v tomto kontextu považovány za periferní a strukturálně postižené

    - nedostatečná infrastruktura; výběžek je se zbytkem Liberecka propojen pouze dvěma silničními komunikacemi a jednou železniční tratí

    Je také nutné podotknout, že se jedná o region s obrovským turistickým potenciálem.

     

    Newsletter lokálního partnerství naleznete zde: http://mailchi.mp/7e27f6c375a9/frdlantsko-sociln-kooperuje-nov-zpravodaj?e=c67c824608

    Aktualizováno ke dni 20. 11. 2017

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…

Inspirace

Napsali o nás


//]]>