Sociální vyloučení má přitom na Jesenicku v mnoha ohledech odlišný ráz než v lidnatých městech. Nenajdeme tu rozlehlá ghetta o mnoha bytových domech, nýbrž roztroušené malé lokality, často jednotlivé domy. Jejich obyvatelé jsou podobně jako ve velkých městech dlouhodobě nezaměstnaní, závislí na dávkách, děti mají zhoršený přístup ke vzdělání, ale velmi odlišná je tu míra chudoby. Některé rodiny jsou ohrožovány zimou, chladem, konzumací nekvalitní vody. Přestože jsou mnohé rysy sociálního vyloučení shodné pro celý region, najdeme také řadu důvodů, proč se zabývat problémy jednotlivých lokalit odděleně. Gabalova zpráva z roku 2006 identifikuje v bývalém okrese Jeseník pouze tři obce, kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality. Jedná se o Velké Kunětice, Velkou Kraš a Kobylou nad Vidnávkou. V regionu se však nachází řada dalších měst a vesnic, kde žijí romské rodiny potýkající se s chudobou. Namátkou můžeme zmínit Bílou vodu, Javorník, Uhelnou či Mikulovice. Předpokládá se, že v lokalitách žije celkem asi 850 lidí vážně ohrožovaných projevy bídy. Velmi typická je pro tento region značná migrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Jednotlivé lokality tu vznikají a zanikají doslova před očima. Tato skutečnost značně komplikuje práci sociálním odborům i neziskovým organizacím.

Problém chudoby na Jesenicku se přitom zdaleka netýká jenom Romů. V podobných poměrech jako obyvatelé romských lokalit zde žije mnoho dalších lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Celkově lze říct, že základní překážkou sociálního začleňování jsou v této oblasti. strukturální nezaměstnanost a skutečný nedostatek pracovních příležitostí. Navazujícím problémem je vysoká míra prostorové vyloučenosti. Vzdálenost míst, kde lze obstarat práci, vzdálenost pracovních úřadů, sociálních odborů, lékařů apod. klade zvýšený nárok na mobilitu místních obyvatel. Lidé žijící ve vyloučených lokalitách, kteří se vyznačují právě nízkou úrovní mobility, jsou takto znevýhodnění dvojnásob.