Na území města jsou identifikovány tři sociálně vyloučené romské lokality - sídliště Janov a dvě ubytovny – v ulici U Bílého Sloupu a v lokalitě V Dolíku (takzvaná ubytovna UNO). Sídliště Janov je tvořeno zástavbou osmipodlažních panelových domů s byty I. Kategorie. Zbylé dvě lokality tvoří přízemní nebo dvoupodlažní budovy o několika jednopokojových bytech se společnými toaletami a koupelnami. Při posledním sčítání lidu se k romské národnosti v Litvínově přihlásilo 81 obyvatel. Podle odhadů však lidé, kteří mohou být považovaní za Romy tvoří 80 až 95 procent obyvatel ubytoven. Na samotném sídlišti Janov je z celkových přibližně 7 000 obyvatel za Romy považována více jak polovina. Vedení ZŠ v Janově odhaduje podíl svých romských žáků v letošním roce na 91 procent. Kolem 350 obyvatel je příjemce dávky v hmotné nouzi.

Ubytovna UNO i ubytovna Bílý sloup plní zčásti funkci záchytných míst pro obyvatele, kteří byli za různých okolností vystěhováni ze sídliště Janov. Žijí zde ale i rodiny, které se nedostaly do situace neplatičů, ale nenašly jinde ve městě Litvínově dostupné ubytování. Některé rodiny si o přidělení místa v ubytovně samy zažádaly, aby se osamostatnily od rodičů. V panelových domech na sídlišti Janov město následkem kompletní privatizace bytového fondu nevlastní žádné byty.

V lokalitě janovského sídliště je častým jevem práce „na černo“ a mezi sociálně vyloučenými obyvateli této lokality je také rozšířeno užívání drog a gamblerství. Tomu vychází vstříc výskyt několika heren v lokalitě.

Město Litvínov se problematice sociálního vyloučení intenzivně věnuje. Od vstupu Agentury do lokality zahájilo město plánování sociálních služeb, posílilo řady terénních pracovníků, úspěšně zavedlo veřejnou službu, přistoupilo k částečnému omezení provozu heren, důslednému, ale zákonnému vymáhání dluhů, zintenzívnilo práci policie a spolupráci s neziskovým sektorem. Ke konci roku pak zavedlo systém prostupného bydlení.