Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů bydlelo ke dni 31.12. 2010 ve Vejprtech 3269 obyvatel. Podle Komunitního plánu sociálních služeb města Vejprty (KPSS) z roku 2007 tvoří 21 procent obyvatelstva národnostní menšiny. Nejvíce je Němců (376), Slováků (162) a Vietnamců (60). Až na čtvrtém místě je uvedeno romské etnikum s 57 příslušníky. Podle informací obsažených v KPSS je však jejich počet řádově vyšší. Odhadován je až na 350 a to vzhledem k nevoli účastníků hlásit se při sčítání k romské národnosti – byla tak nejspíše upřednostněna česká, případně slovenská národnost. Podle informací Úřadu práce je nezaměstnanost ve Vejprtech (k srpnu 2011) 13,2 procent.

Město Vejprty bylo v Gabalově analýze z roku 2006 vyhlášeno za sociálně vyloučenou lokalitu jako celek. K takovému označení vedlo nejspíše plošné rozprostření romského etnika v majoritní společnosti. Nikdy zde nedošlo k násilnému ani jinému typu vystěhování, resp. sestěhování do vyloučené lokality (na okraj či mimo město, tak jak se tomu například stalo v blízké Kadani). Původně zde žily pouze dvě romské rodiny. V 70. letech přišli Romové s Pozemními stavbami Karlovy Vary kvůli stavbě Přísečnické přehrady. Jednalo se o tři velkorodiny, které se postupně rozrůstaly.

Ve Vejprtech má téměř každý ze sociálně vyloučených nějaké půjčky a dluhy na nájemném. Téměř každý obyvatel sociálně vyloučené lokality se potýká s dlouhodobou nezaměstnaností a nízkou vzdělaností. Město zavedlo veřejnou službu, na školách funguje doučování i osvěta pro další vzdělávání. V oblasti kriminality je evidována skrytá prostituce, z drog marihuana a alkohol. Město řeší problémy s častým rušením nočního klidu a vandalismem.

Ve městě v současné době nefunguje žádné nízkoprahové zařízení ani komunitní centrum, i když s jeho provozováním v minulosti má město dobré zkušenosti. Dlouhodobě tady se sociálně vyloučenými nepracuje ani žádná nezisková organizace nebo občanské sdružení. Město však má velký potenciál v oblasti možných prostorů pro poskytování sociálních služeb (od terénních programů po sociálně aktivizační služby), jsou však v neutěšeném stavu a je nutné je renovovat.