Obvod Slezská Ostrava je městským obvodem statutárního města Ostrava od roku 1990. Dle rozlohy je největším městským obvodem Ostravy, dle počtu obyvatel (cca 21 500) čtvrtým největším obvodem města. Obyvatelstvo Slezské Ostravy tvoří 6,8 procent ze všech obyvatel Ostravy.
Městský obvod Slezská Ostrava, na který se Agentura zaměřuje, zahrnuje několik sociálně vyloučených lokalit. Jako vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené lokality byly v rámci městského obvodu Slezská Ostrava identifikovány tyto jeho části:
- Hrušov (ulice Riegrova, Verdiho, Pláničkova. Pod Haldami)
- Muglinov (ulice Na Liščině včetně přilehlých ulic)
- Kunčičky
- Zárubek
Dle odborných odhadů žije v těchto lokalitách až 3 300 obyvatel, z nichž až 90 procent jsou příslušníci romského etnika. U obyvatel těchto lokalit převažuje dlouhodobá nezaměstnanost, příjem tvořený především ze sociálních dávek, nízké vzdělání a nekvalitní starší bytová zástavba. Dále se setkáváme s vyšší mírou kriminality a dalších rizikových jevů, nízkou kvalitou života, nevyhovujícím životním prostředím, špatnou dopravní dostupností, nedostatečnou infrastrukturou, nekvalitní občanskou vybaveností. Některé sociálně vyloučené lokality Slezské Ostravy jsou také prostorově segregovány. Všechny jsou majoritními obyvateli vnímány jako „špatná adresa“.
Většina domů v sociálně vyloučených lokalitách je ve vlastnictví soukromých subjektů, jen menší část náleží mezi obecní byty. Z objektivního hlediska jsou lokality tvořeny domy horší kvality, často zde dochází k poruchám, haváriím. Většina sociálně vyloučených lokalit Slezské Ostravy je ohraničena snadno identifikovatelnými přírodními (řeka) či urbanistickými (silnice, halda) hranicemi. Tato omezení s sebou přinášejí nejen vnímání stigmatizace pro ty, kteří zde bydlí, ale zapříčiňují rovněž špatnou dopravní obslužnost v rámci obce.
Obyvatele lokalit nejvíce sužuje problematika financí a bydlení. Rodiny jsou často zadlužené a není v jejich silách vytvářet si finanční rezervy. Téměř všechny rodiny jsou příjemci dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi, které jsou jejich jediným příjmem. Nezaměstnanost v lokalitách činí zhruba 70 až 95 procent (přibližné údaje dle názorů expertů). Většina nezaměstnaných je dlouhodobě evidována na Úřadu práce. Možnost změnit tuto situaci omezuje jejich nedostatečná kvalifikace, nezkušenost s legálním pracovním poměrem i nedůvěra vůči podnikatelskému prostředí. Podnikatelé dnes zároveň z důvodů minimální osobní zkušenosti mají malou důvěru v romské zaměstnance.
Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit Slezské Ostravy taktéž nejsou spokojeni se zastoupením služeb ve svých lokalitách. Většinou musí dojíždět nejen na úřad, ale také do obchodů, k lékaři, do škol či na poštu apod.
Vzdělanostní struktura obyvatel je velmi nízká, dosahuje úrovně povinné školní docházky, zřídka středoškolského odborného vyučení. Rodiče s nízkou vzdělanostní úrovní mívají problémy učit se se svými dětmi, motivovat je ke studiu. Hrozí tak, že se problém nedostatečné vzdělanosti obyvatel může nadále reprodukovat. Tyto potřeby jsou však značnou částí obyvatel nereflektovány.
Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit na území Slezské Ostravy ve většině případů nejsou občansky angažovaní, neúčastní se voleb. V prostředí sociálně vyloučených lokalit Slezské Ostravy působí nejen pracovníci městského úřadu Slezská Ostrava, ale také několik neziskových organizací. Příznivým faktorem je stabilita obyvatel těchto lokalit, kteří nikam neodchází a jsou často s danými místy svázáni.
