Problém sociálního vyloučení spojují Přerované především se třemi lokalitami v centru města nebo jeho blízkosti. Jsou to vyloučené lokality v ulicích Kojetínská, Husova a Škodova. Poslední výzkum z roku 2009 ukázal, že v těchto lokalitách žije přibližně 850 obyvatel. V Přerově jsou však další oblasti, ne dosud sociálně vyloučené lokality, kde se výrazně koncentruje romské obyvatelstvo. Jedná se zejména o některé domy v tzv. Jižní čtvrti, o ulici Denisova a části sídliště Předmostí. Mnoho Romů však žije v Přerově rozptýleně mezi majoritním obyvatelstvem a jsou plně nebo částečně integrovaní do života obce. Mezi převážně romskými obyvateli vyloučených lokalit a ostatním obyvatelstvem panuje značné napětí. Nedostatky v občanském soužití opakovaně tematizují jak Přerované romského původu, tak Přerované z majoritní populace. Vinou nedostatečné komunikace vznikla na obou stranách řada mýtů, které se nezakládají na pravdě, nicméně stávají se zdrojem napětí a novou bariérou v komunikaci. Často se například zmiňuje nebezpečnost ulice Škodova, přes kterou chodí Přerované na nádraží. Navzdory tomu, že policejní statistika dohady o krádežích a násilnostech v této lokalitě jednoznačně vyvrací a ukazuje na celkový pokles kriminality v posledních pěti letech, mýtus dále přetrvává. Pochopitelně ne všechny problémy obyvatel romských lokalit vyplývají z nedostatečné komunikace. V lokalitách je vysoká, téměř stoprocentní nezaměstnanost, veliké procento romských mužů prohrává peníze ve výherních automatech, kterých je v Přerově na počet obyvatel nadprůměrně mnoho, a prohlubuje zadlužení rodin. Značný problém představuje také segregace obyvatel v oblasti bydlení. Ačkoli historie přerovských ghett není dlouhá – všechna tři vznikla sestěhováním obyvatel během 90 let -, je pro řadu jejich obyvatel v současnosti téměř nemožné získat bydlení „na lepší adrese“. Na vině je zejména masová privatizace městského bytového fondu.