Rozsáhlá zadluženost domácností v sociálně vyloučených lokalitách je způsobena hlavně širokou dostupností malých a nezajištěných úvěrů s vysokým úrokem a nepřiměřenými sankcemi pro osoby s nulovou úvěruschopností a také existencí lichvy v těchto lokalitách. Zadluženost působí jako překážka pro získání formálního zaměstnání. Jakmile tito lidé uzavřou formální pracovní poměr, stává se značná část jejich mzdy předmětem vymáhání dluhů. Proto je neformální zaměstnání a pobírání sociálních dávek zjevně v tomto ohledu pro ně výhodnější strategií. Podíl takto dotčených osob na pracovním trhu zůstane nadále nízký, pokud nezískají podporu při překonávání zadluženosti.
Je také nutno zdůraznit, že zadlužováním sociálně vyloučených lidí a jejich případnou postupnou destrukcí vznikají vícenáklady celé společnosti (náklady na prevenci a řešení kriminality související s řešením situace akutního zadlužení, náklady na ústavní výchovu nezletilých dětí odebraných z rodin ze sociálně-ekonomických důvodů a další, ztráty na povinných platbách vzniklé nelegální prací osob postižených exekucí, náklady na sociální dávky atd.). Jednou z priorit státní politiky by proto měl být komplexní projekt ochrany společnosti před následky destruktivního zadlužování.
Pro řešení případů zadluženosti jsou vhodná následující opatření:
Je také nutno zdůraznit, že zadlužováním sociálně vyloučených lidí a jejich případnou postupnou destrukcí vznikají vícenáklady celé společnosti (náklady na prevenci a řešení kriminality související s řešením situace akutního zadlužení, náklady na ústavní výchovu nezletilých dětí odebraných z rodin ze sociálně-ekonomických důvodů a další, ztráty na povinných platbách vzniklé nelegální prací osob postižených exekucí, náklady na sociální dávky atd.). Jednou z priorit státní politiky by proto měl být komplexní projekt ochrany společnosti před následky destruktivního zadlužování.
Pro řešení případů zadluženosti jsou vhodná následující opatření:
-
intenzivní monitoring zadlužování v sociálně vyloučených lokalitách (úvodní rozsáhlý monitoring je nutné pravidelně doplňovat o další šetření a analýzy)
-
vytvoření systému vzdělávání ve finanční gramotnosti (vzdělávání ve finanční gramotnosti by mělo být součástí každého rekvalifikačního kurzu, vzděláváni ve finanční gramotnosti by měli být i úředníci a sociální pracovníci, kteří pracují s obyvateli sociálně vyloučených lokalit, zavedení výuky finanční gramotnosti na ZŠ a SŠ)
-
vznik a podpora terénní sociální práce (zajištění dostatečního počtu terénních pracovníků a jejich alespoň základní vzdělání v oblasti dluhového poradenství – poskytnutí finančního a dluhového poradenství na základní úrovni přímo v místě bydliště dotčených osob)
-
podpora poskytování bezplatného finančně právního poradenství (zajištění kvalitního bezplatného finančního poradenství, ideálně navazujícího na terénní práci spojenou se základním finančním a dluhovým poradenstvím, zajištění dostatečné informovanosti obyvatel žijících v sociálně vyloučených oblastech a obyvatel, kterým sociální vyloučení hrozí, o možnosti bezplatného dluhového poradenství)
-
omezování možnosti zneužívání sociálních dávek (institut zvláštního příjemce, ve vhodných případech využívání možnosti vyplácet část sociálních dávek poukázkami)
-
podpora alternativních modelů řešení problému zadlužování a zmírnění následků předlužení
-
protidluhové poradenství a vzdělávání ve finanční gramotnosti coby součást strategických plánů v sociálně vyloučených lokalitách
Z celostátního hlediska by v problematice zadlužení pomohla tato opatření:
-
regulace reklamy na spotřebitelské úvěry (povinnou součástí reklamy na spotřebitelské úvěry by mělo být varování před neuváženým zadlužováním a odkazy na certifikované programy finančního vzdělávání a finančně právního poradenství)
-
regulace aktivního zadlužení (např. zavedení jednotného dozoru bank a nebankovních společností při provozování živnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru koncentrovaného pod ČNB, dále neomezování celkové výše úroků, tedy ceny produktu, naopak zvážit tzv. „zastropování" výše sankcí ve vztahu k jistině, tedy půjčené částce či povinnost věřitele připisovat splátky nejprve na jistinu a pak teprve na příslušenství apod.)
-
zákaz těch rozhodčích doložek ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, které upírají spotřebiteli právo na nestranné a nezávislé rozhodnutí jeho sporu (tzn. zákaz rozhodců ad hoc, zákaz rozhodování podle zásad spravedlnosti, povinné vysokoškolské právní vzdělání rozhodců apod.)
-
odstranění nedostatků identifikovaných v platné úpravě soudních sporů a exekucí (např. povinné předexekuční upomínky, zamezení zbytečným násobným exekucím u jednoho věřitele, aktualizace rozdělení pohledávek na přednostní a nepřednostní, umožnění státním věřitelům efektivně přistoupit na pouze částečné plnění pohledávky, tedy na smluvní prominutí/odpuštění části dluhu v rámci mimosoudního vyrovnání, srovnání/narovnání výše penále poplatků z prodlení z nájemného se zákonným úrokem z prodlení u peněžitých plnění apod.)
-
odstranění nedostatků identifikovaných v platné úpravě tzv. osobního bankrotu (soud by měl mít možnost bez souhlasu věřitelů rozhodnout o uhrazení méně než stávajících min. 30 procent dlužné částky svým nezajištěným věřitelům + náklady, umožnit osobní bankrot i dlužníkům v posledních 5 letech pravomocně odsouzeným za trestný čin majetkové/hospodářské povahy, odstranit podmínku neexistence závazků z podnikání pro OSVČ bez zaměstnanců, součástí procesu zákonného oddlužení podle insolvenčního zákona by mělo být absolvování certifikovaného programu finančního vzdělávání, zákon by měl stanovovat povinnost konzultovat svůj rodinný rozpočet v pravidelných intervalech s neziskovým certifikovaným finančně právním poradcem pod hrozbou zrušení oddlužení apod.)
-
efektivnější upozorňování na pohledávku orgánem veřejné správy či samosprávy, nebo jimi vlastněných organizací a společností, kde má určitý vliv stát
Příklady
Otevření výjezdní pobočky Poradny při finanční tísni v Litvínově – Janově
V prosinci 2010 byla otevřena výjezdní pobočka Poradny při finanční tísni v Litvínově – Janově. Do litvínovské kanceláře přijíždějí poradci z ústecké pobočky každý druhý čtvrtek a předlužení spotřebitelé tak mohou osobně využívat poradenský servis blíže svému domovu.
Poradna při finanční tísni vznikla v roce 2008, kdy otevřela první pobočku v Praze. Dnes má již tři pobočky, a to kromě Prahy ještě v Ostravě a v Ústí nad Labem. Poradna za dobu své existence poskytla poradenství již pro více než 20 tisíc klientů. Úkolem nově zřízené kanceláře Poradny při finanční tísni je pomáhat dlužníkům hledat řešení v situaci, kdy jim v důsledku neschopnosti splácet dluhy hrozí sociální vyloučení. Zároveň Poradna vyvíjí informační a osvětovou činnost mezi potenciálními dlužníky a přispívá tak k principům zodpovědného půjčování a úvěrování.
V prosinci 2010 byla otevřena výjezdní pobočka Poradny při finanční tísni v Litvínově – Janově. Do litvínovské kanceláře přijíždějí poradci z ústecké pobočky každý druhý čtvrtek a předlužení spotřebitelé tak mohou osobně využívat poradenský servis blíže svému domovu.
Poradna při finanční tísni vznikla v roce 2008, kdy otevřela první pobočku v Praze. Dnes má již tři pobočky, a to kromě Prahy ještě v Ostravě a v Ústí nad Labem. Poradna za dobu své existence poskytla poradenství již pro více než 20 tisíc klientů. Úkolem nově zřízené kanceláře Poradny při finanční tísni je pomáhat dlužníkům hledat řešení v situaci, kdy jim v důsledku neschopnosti splácet dluhy hrozí sociální vyloučení. Zároveň Poradna vyvíjí informační a osvětovou činnost mezi potenciálními dlužníky a přispívá tak k principům zodpovědného půjčování a úvěrování.
Zdroje financování
V současnosti lze na realizaci protidluhového poradenství získat dotaci od Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci poskytování sociální služby „odborné sociální poradenství" (viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním sociálních služeb a v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje, tj. je podporováno poskytování sociálních služeb, které jsou součástí střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb krajů (výjimku tvoří sociální služby s celostátní působností). Dotaci pro rok 2011 lze poskytnout poskytovateli sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách). Dotaci ze státního rozpočtu lze poskytnout pouze na úhradu nákladů na poskytovávání základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi při poskytování sociálních služeb pro příslušný druh sociální služby, jejichž výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).
Blíže viz Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb.
Pokud bude přijat zákon o zajištění bezplatné právní pomoci, bude protidluhové poradenství hradit osobám, jež nemají dostatečné prostředky pro zabezpečení kvalifikovaného hájení svých práv, stát.
Dále je možné využívat těchto prostředků z ESF:
Blíže viz Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb.
Pokud bude přijat zákon o zajištění bezplatné právní pomoci, bude protidluhové poradenství hradit osobám, jež nemají dostatečné prostředky pro zabezpečení kvalifikovaného hájení svých práv, stát.
Dále je možné využívat těchto prostředků z ESF:
- Výzva č. 19 pro předkládání grantových projektů v rámci oblasti podpory 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit
- Výzva č. 55 pro obce k předkládání individuálních projektů v rámci OP LZZ
V polovině roku bude vyhlášena výzva z oblasti podpory 3.1 - Podpora sociální integrace a sociálních služeb – podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování.
