Mnoho obyvatel sociálně vyloučených lokalit je závislých na sociálních dávkách, které byly až donedávna poměrně vysoké v porovnání s mzdami v málo kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných povoláních, což fungovalo jako překážka účasti na pracovním trhu. Pobírání dávek (na rozdíl od zaměstnání) navíc umožňuje pracovat „na černo", případně se věnovat jiným neformálním ekonomickým aktivitám. I když tyto formy příjmu nejsou nijak jisté, většinou jejich kombinací získá oficiálně nezaměstnaný podstatně více, než jaký by měl plat v legálním zaměstnání. Současný sociální systém je navíc z pohledu obyvatel sociálně vyloučených lokalit nepřehledný a nepředvídatelný.
Od 1. ledna 2009 platí novela zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, která mimo jiné zavedla tzv. veřejnou službu. Jde o povinnost pro lidi, kteří dlouhodobě (déle než půl roku) pobírají dávku pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí - zvyšovat si příjem vlastní prací, být aktivní, jinak mají po uplynutí šesti měsíců nárok jen na existenční minimum. Pokud si lidé v hmotné nouzi chtějí zachovat stejnou výši příspěvku na živobytí i po uplynutí této doby, musí mít příjem z výdělečné činnosti nebo vykonat veřejnou či dobrovolnickou službu v délce alespoň 20 hodin za měsíc. To představuje významný motivační prvek, nicméně ukazuje se, že zde existuje řada nedostatků: obce nejsou k veřejné službě dostatečně motivovány, 20 hodin za měsíc není dostačující, veřejná služba není dostupná pro všechny, kteří o ni mají zájem apod.
Mezi opatření, která by prohloubila motivaci dávkových systémů k práci, soběstačnosti a aktivnímu přístupu k řešení sociální situace, můžeme řadit např. tato:
- zvýraznění podílu sociální práce při řešení obtížných sociálních situací občanů ze sociálně vyloučených lokalit (sociální práce by spíše než v rozšiřování a prohlubování kontroly klientů měla spočívat v nalézání efektivních nástrojů řešení),
- zvyšování efektivity využívání dávkových systémů při aktivizaci obyvatel k zaměstnanosti - aplikace nástrojů jako jsou např. institut zvláštního příjemce dávky, poukázky na odběr zboží/služeb, dělená výplata příspěvku na živobytí apod. (motivovat obce k využívání těchto nástrojů, a to zejména v případech, kdy existuje důvodná obava ze zneužívání dávek; zároveň je však třeba také třeba zabránit neohraničenému využívání těchto nástrojů),
- rozšíření motivačních prvků institutu veřejné služby a zajištění její dostupnosti (podpora obcí při realizaci veřejné služby, odstupňování bonifikace podle délky výkonu a počtu odpracovaných hodin v rámci veřejné služby).
Příklady
Veřejná služba jako nástroj integrace v Chomutově
Rada Romů města Chomutov zažádá o dotaci z OP LZZ. Cílem projektu je zprostředkovat snadnější přístup k zaměstnání obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Jirkově a v Chomutově. K tomu bude využito následujících nástrojů: 1) veřejná služba, 2) specializované kurzy k získání praktických dovedností uplatnitelných v zaměstnání, 3) terénní sociální práce, 4) přesně specifikované poptávky od spolupracujících podnikatelských subjektů. V projektu bude využito jedinečného iniciačního a motivačního potenciálu veřejné služby k zapojení dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel ghett do pracovního procesu či alespoň ke zvýšení jejich šancí na získání zaměstnáníběhem dvou let trvání projektu se podaří zajistit rovný přístup k pracovnímu trhu nejméně 150 obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Chomutově a v Jirkově, přičemž nejméně 30 z nich získá legální dlouhodobé zaměstnání
Program na zvyšování gramotnosti dospělých nezaměstnaných v Trmicích
Město Trmice realizovalo v roce 2010 dvouměsíční poradenský projekt pro klienty z řad nezaměstnaných, kteří jsou v evidenci na Úřadu práce. Projekt byl podpořen z finančních prostředků v rámci vzdělávání z Úřadu práce. Kurz probíhal v rozsahu 60 vyučovacích hodin.
Projekt technicky a administrativně zabezpečoval Městský úřad Trmice ve spolupráci s Úřadem práce Ústí nad Labem a Základní školou Trmice. Kurzy probíhaly od dubna 2010 třikrát týdně, každý den po třech hodinách. Výuku zajišťovali pedagogové Základní školy Trmice. Poradenství bylo zaměřeno na: základy počítačové gramotnosti, komunikativní dovednosti a základy ekonomické gramotnosti. Programu se zúčastnilo 15 uchazečů o práci, kteří jsou dlouhodobě v evidenci Úřadu práce v Ústí nad Labem, pobírají dávky státní sociální podpory a vykonávají veřejnou službu v rozsahu 20 až 30 hodin měsíčně. Při výběru byl dáván důraz na osoby, které jevily jasné známky špatné gramotnosti. Motivace byla zajištěna dvěma způsoby: jednak sankcí vyřazení z evidence ÚP, jednak možností započítat hodiny strávené v programu do hodin práce na veřejné službě. Projekt poradenství pro uchazeče se specifickými potřebami byl plně obsazen a je o něj velký zájem z řad uchazečů o zaměstnání i v dalších navazujících projektech.
Rada Romů města Chomutov zažádá o dotaci z OP LZZ. Cílem projektu je zprostředkovat snadnější přístup k zaměstnání obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Jirkově a v Chomutově. K tomu bude využito následujících nástrojů: 1) veřejná služba, 2) specializované kurzy k získání praktických dovedností uplatnitelných v zaměstnání, 3) terénní sociální práce, 4) přesně specifikované poptávky od spolupracujících podnikatelských subjektů. V projektu bude využito jedinečného iniciačního a motivačního potenciálu veřejné služby k zapojení dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel ghett do pracovního procesu či alespoň ke zvýšení jejich šancí na získání zaměstnáníběhem dvou let trvání projektu se podaří zajistit rovný přístup k pracovnímu trhu nejméně 150 obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Chomutově a v Jirkově, přičemž nejméně 30 z nich získá legální dlouhodobé zaměstnání
Program na zvyšování gramotnosti dospělých nezaměstnaných v Trmicích
Město Trmice realizovalo v roce 2010 dvouměsíční poradenský projekt pro klienty z řad nezaměstnaných, kteří jsou v evidenci na Úřadu práce. Projekt byl podpořen z finančních prostředků v rámci vzdělávání z Úřadu práce. Kurz probíhal v rozsahu 60 vyučovacích hodin.
Projekt technicky a administrativně zabezpečoval Městský úřad Trmice ve spolupráci s Úřadem práce Ústí nad Labem a Základní školou Trmice. Kurzy probíhaly od dubna 2010 třikrát týdně, každý den po třech hodinách. Výuku zajišťovali pedagogové Základní školy Trmice. Poradenství bylo zaměřeno na: základy počítačové gramotnosti, komunikativní dovednosti a základy ekonomické gramotnosti. Programu se zúčastnilo 15 uchazečů o práci, kteří jsou dlouhodobě v evidenci Úřadu práce v Ústí nad Labem, pobírají dávky státní sociální podpory a vykonávají veřejnou službu v rozsahu 20 až 30 hodin měsíčně. Při výběru byl dáván důraz na osoby, které jevily jasné známky špatné gramotnosti. Motivace byla zajištěna dvěma způsoby: jednak sankcí vyřazení z evidence ÚP, jednak možností započítat hodiny strávené v programu do hodin práce na veřejné službě. Projekt poradenství pro uchazeče se specifickými potřebami byl plně obsazen a je o něj velký zájem z řad uchazečů o zaměstnání i v dalších navazujících projektech.
Zdroje financování
Je pouze na obci, zda podle svých možností veřejnou službu organizuje. Pokud ano, úřad práce s obcí, její příspěvkovou organizací nebo s jinou s obcí spolupracující právnickou či fyzickou osobou uzavře dohodu o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Na jejím základě se uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce stává zaměstnancem subjektu zabezpečujícího veřejnou službu (obce, příspěvkové organizace aj.) a vykonává činnosti spojené s organizací veřejné služby (například uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby s osobou v hmotné nouzi, vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu, uděluje závazné pokyny pro výkon veřejné služby, provádí její kontrolu atd.). Úřad práce může rovněž (podle § 116 zákona o zaměstnanosti) obci poskytnout příspěvek na zapracování zaměstnance, který organizuje veřejnou službu.
Obec (organizace) zabezpečující veřejnou službu má podle zákona o pomoci v hmotné nouzi povinnost uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba v hmotné nouzi vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Ke krytí sjednaného pojistného může obci sloužit dotace MPSV, na kterou ovšem není právní nárok. Vyhoví-li MPSV žádosti o dotaci, vydá podle § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace, které doručí žadateli. Na základě vydaného rozhodnutí MPSV uvolní obci prostřednictvím krajského úřadu finanční prostředky ve výši dotace uvedené v rozhodnutí.
Obec (organizace) zabezpečující veřejnou službu má podle zákona o pomoci v hmotné nouzi povinnost uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba v hmotné nouzi vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Ke krytí sjednaného pojistného může obci sloužit dotace MPSV, na kterou ovšem není právní nárok. Vyhoví-li MPSV žádosti o dotaci, vydá podle § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace, které doručí žadateli. Na základě vydaného rozhodnutí MPSV uvolní obci prostřednictvím krajského úřadu finanční prostředky ve výši dotace uvedené v rozhodnutí.
O dotaci může požádat pouze obec. Pokud obec veřejnou službu delegovala na organizaci a ta má výdaje na pojištění osob ve veřejné službě, může obec za organizaci požádat o dotaci a po obdržení finančních prostředků je poskytne organizaci. Při finančním vypořádání se státním rozpočtem za příslušný kalendářní rok se nejdříve organizace finančně vypořádá s obcí, ta poté s krajem a kraj s MPSV.
