Projekt s názvem Tour de dvůr má přinést pomoc a usměrnění nejen Romům, ale i většinové společnosti. „V sociálně vyloučených lokalitách existuje celý balík problémů, který obtěžuje i majoritu. Patří sem záškoláctví, drobná kriminalita, případně i projevy kuplířství a lichvy, a také rasově motivované činy," zmínil ředitel přerovské policie Josef Drábek. Koordinátorka této akce za Krajské ředitelství policie v Olomouci Michaela Sedláčková sdělila, že v žádném jiném městě v Olomouckém kraji taková dohoda zatím není.

Projekt se zaměřuje na vybrané části Přerova, kde žije velké množství Romů. „Zahrnuje ulice Husovu, Škodovu, Kojetínskou, Jižní Čtvrť, Denisovu, náměstí F. Rasche," vyjmenoval Drábek. Kontakty pro spolupráci policie s neziskovkami navázala zejména kvůli pochodu neonacistů v dubnu roku 2009. „Dva měsíce jsme pracovali v těchto sociálně vyloučených lokalitách, objížděli jsme dvory. Z toho také přirozeně vznikl název projektu Tour de dvůr," uvedla Sedláčková. Pracovní skupina, která se jednou měsíčně schází přímo ve vyloučených lokalitách, může nejen řešit problémy komplexně a rychle, ale také je Romům nablízku a získává snáze jejich důvěru.

Druhý den nikdo nechce vypovídat
Jak zdůraznil vedoucí obvodního oddělení, v němž leží problémová místa u nádraží, Josef Gybas, tento přístup pomáhá dotáhnout některé případy do konce. „V praxi se často setkáváme s tím, že vznikne aktuální problém, někdo zavolá na linku 158 a my a městská policie přijedeme na místo. Ale druhý den nechce nikdo vypovídat na policii," podotkl Gybas a zdůraznil, že lidé z vyloučených lokalit nejsou jen pachatelé, ale mnohdy také oběti a poškození.

S policií a strážníky spolupracuje také odbor sociálních služeb a zdravotnictví přerovského magistrátu, Člověk v tísni, Kappa-Help či Armáda spásy. „Zárukou, že dohoda bude fungovat, je to, že už nyní fungují vztahy mezi námi," řekl Petr Janoušek z Armády spásy, podle kterého je nejdůležitější, že členové pracovní skupiny jsou rovnocenní. „My jako neziskovky nejsme tlačeni do role nějakých informátorů, ale zachováváme si svoji funkci," poznamenal.

Od výtky k vystěhování
Ke spolupráci se mohou přihlásit i další subjekty. „Jde například o domovní správu a školy," poznamenal ředitel Městské policie v Přerově Omar Teriaki. První jmenovaná organizace může pomoci třeba v případě, když někdo vykopne dveře nebo narušuje občanské soužití. Díky spolupráci různých složek se pro řešení otvírá celá řada možností. „Od výtky až k nejrepresiv­nějšímu opatření, kterým je v tomto případě vystěhování," uvedl příklad Gybas.

Ve spolupráci se školami mohou úředníci z oddělení sociálně-právní ochrany dětí zase účinněji řešit záškoláctví. Dohodu Tour de dvůr, která podle Drábka nemá v Česku obdoby, pomáhali připravit i Martin Navrátil z vládní Agentury pro sociální začleňování a Renáta Kottnerová z odboru sociálních věcí Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Pavla Kubištová

Článek byl uveřejněn 26. listopadu 2010 v Přerovském deníku.