Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Aktuality

Tisková zpráva Úřadu práce ČR: Sociální dávky jsou určeny jen opravdu potřebným

Tisk E-mail

Praha, 31.7.2013 - V poslední době koluje po internetu příběh, ve kterém níže podepsaný Jiří Máška popisuje příběh Roma. Ten mu vypráví o tom, jak se dá „zbohatnout" mimo jiné i díky pobírání sociálních dávek. Protože se jedná o naprostou snůšku lží a nesmyslů, považuje Generální ředitelství Úřadu práce ČR (ÚP) za nutné vysvětlit pravý stav věci.



Podle autora „návodu" jak získat co největší obnos od státu či obce je nejdůležitější porodit každý rok dítě. A pak si vyzvednout šek a najednou vybrat 230 tis. Kč.

Jedná se o holý nesmysl. V první řadě – maximální celková částka, kterou může rodič na jedno dítě v rámci rodičovského příspěvku dostat, je 220 tis. Kč. Délku a výši příspěvku si může volit pouze v případě, že alespoň jeden z rodičů má v den narození takový příjem, že odpovídá ze 70% 30násobku denního vyměřovacího základu (DVZ). Ten je nutný pro výpočet peněžité pomoci v mateřské. Pokud příjem rodiče DVZ převyšuje, může dotyčný dostat maximálně 11 500 Kč měsíčně. Jestliže je příjem nižší nebo odpovídá 70% 30násobku DVZ, bude pobírat nejvýše 7 600 Kč za měsíc. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Podstatný je také fakt, že rodičovský příspěvek může rodina pobírat pouze na jedno, obvykle nejmladší, dítě.

V rámci systému státní sociální podpory (SSP) je ještě jedna dávka určená přímo dětem – jedná se o přídavek na dítě. Jedná se o základní, dlouhodobou dávku pro rodiny s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených potomků. Nárok na ni vzniká, pokud je rozhodný příjem rodiny nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Při rozhodování o jejím přidělení je rozhodující příjem za předchozí kalendářní rok, do kterého se započítává i rodičovský příspěvek. Výše přídavku je pak odstupňována podle věku dítěte (viz následující tabulka).

Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku na dítě v K4 měsíčně
do 6 let 500 Kč
od 6 do 15 let 610 Kč
od 15 do 26 let 700 Kč

 

 

Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí Životní minimum rodiny Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě
jedno do 6 let 7 710 Kč 18 504 Kč
dvě 5, 8 let 9 850 Kč  23 640 Kč
tři 5, 8, 12 let 11 990 Kč 28 776 Kč
čtyři 5, 8, 12, 16 let 14 440 Kč 34 656 Kč

 

 

Pozn. Hranici rozhodného příjmu tvoří 2,4násobek životního minima rodiny

Pokud jde o způsob výplaty – neexistuje žádná možnost, jak vyplatit peníze předem formou nějakého šeku. Dávky vyplácí ÚP měsíčně, a to vždy buď na účet, nebo poštovní poukázkou.

Dalším výmyslem je tvrzení, že pokud se člověk domluví s pronajímatelem, aby mu stanovil co nejvyšší nájem, může na tom vydělat. A od města tak dostat na bydlení, elektřinu, vodu apod. další tisíce.

V první řadě je třeba upozornit na to, že takové jednání vykazuje znaky trestněprávního jednání. Jestliže úřad práce nebo jiný orgán veřejné správy takový postup zjistí, je povinen jej okamžitě předat orgánům činným v trestním řízení, tj. Policii ČR. Pokud jde o pravomoci ÚP, může v takových případech vyčíslit tzv. přeplatek na výplatě dávek a ten na dotyčném vymáhat (v kritických případech i exekučně).

V této souvislosti považuje ÚP za důležité zdůraznit i to, že nájem žádné město neplatí. Autor má pravděpodobně na mysli příspěvek na bydlení za systému SSP, respektive doplatek na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Náklady na bydlení, tj. nájem a energie musí příjemce dávek pravidelně dokládat (měsíčně a kvartálně). Podle skutečných a uznatelných nákladů na bydlení pak příslušné orgány stanoví konkrétní výši dávek. V obou případech se musí jednat o rodiny či jednotlivce s nízkými příjmy.

Pokud jde o příspěvek na bydlení, má na něj nárok vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Oba příspěvky je možné vyplácet v průběhu 10 let maximálně 84 měsíců. Výjimku tvoří domácnosti, ve kterých žijí výlučně lidé starší 70 let a osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.

Autor vybájeného emailu se také zmiňuje o tom, jak je jednoduché získat finance třeba na nákup jídla, uhlí a oblečení. Podle něj si tak může 5ti členná rodina přijít až na 30 tis. Kč měsíčně.

Podle všeho se jedná o dávky pomoci v hmotné nouzi, tj. příspěvek na živobytí. Tyto dávky nemohou v případě takové domácnosti nikdy dosáhnout takové výše. Odvíjejí se totiž od výše životního minima.

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

Jednotlivec   3 410 Kč
2 dospělí  3 140 + 2 830 = 5 970 Kč
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let   3 140 + 1 740 = 4 880 Kč
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let  3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 Kč
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let  3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 Kč
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 Kč


          

 

 

Autor neopomíjí ani další dávky, na které si je podle jeho vyjádření možné sáhnout. Třeba na nákup aktovek a dalších školních pomůcek pro děti.

Pro tyto účely jsou sociálně potřebným určené dávky v rámci mimořádné okamžité pomoci. Ale ani v tomto ohledu není možné poskytnuté prostředky jen tak zpronevěřit. Aby je žadatel dostal, musí předložit pádné důvody, proč o příspěvek žádá. Místní ÚP jsou samozřejmě připraveny poskytnout finance v co nejkratší době. Tak, aby dotyčný neměl zbytečné problémy. Zároveň ale velmi podrobně posuzují jednotlivé případy. O tom, na co žadatel peníze použil, vedou záznamy a od klientů požadují patřičné doklady. A v neposlední řadě mohou úřady práce, v případě pochybností o správném využití poskytnutých prostředků, uhradit částku přímo obchodníkovi nebo v případě kroužků, škol v přírodě apod. přímo škole.

Při žádosti o jakoukoli dávku, ať už ze systému státní sociální podpory nebo hmotné nouze, musí žadatel a následně i příjemce dávek prokazovat všechny příjmy. Pokud je zatají, může mu vzniknout přeplatek, který na něm bude ÚP vymáhat.

„Návod na zbohatnutí" končí tím, jak si imaginární příslušník romského etnika pochvaluje možnost „nakoupit" například elektroniku na splátky a následně rovnou z prodejny zamířit s úlovkem do nejbližší zastavárny. Důraz klade i na to, že nejlepší cestou, jak získat finance, je použít sílu a nátlak na pracovníky úřadů.

I v tomto ohledu by se jednalo s největší pravděpodobností o trestnou činnost. Navíc - při posuzování žádostí o dávky v hmotné nouzi přihlíží úřady práce ke všem příjmům žadatelů a zajímají se také o to, jaký majetek dotyčný vlastní.

Pokud jde o nátlak ze strany klientů prostřednictvím verbální či fyzické hrozby, může jít opět o formu trestněprávního jednání. Informace o takových incidentech neprodleně obdrží orgány činné v trestním řízení. Je pravda, že se pracovníci ÚP občas s podobným jednáním setkávají a určitě to není výsada Romů. Všechna pracoviště proto učinila potřebná bezpečnostní opatření a spolupracují na místě se státní či městskou policií nebo s bezpečnostní službou. Výhrůžkám ani násilí nepodléhají.

Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR

 

 


Vyhledávejte v lokalitách

Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ



Příklady dobré praxe

Napsali o nás