Studie sleduje význam romských žen a jejich potenciál pro integraci sociálně znevýhodněných romských rodin. Na příkladu zjišťování možností zapojení těchto žen do podnikatelské činnosti hledá odpověď po širších kulturních a genderových limitech dlouhodobého pracovního zapojení Romek na trhu práce.

Tato studie vznikla jako reakce na neuspokojivý stav bádání v České republice týkající se právě romských žen a následně i jejich marginálního postavení na pracovním trhu. Studie je založená na dvaceti čtyřech hloubkových rozhovorech s romskými ženami z Roudnice nad Labem.

Cílem realizovaného výzkumu bylo vypracování studie zaměřující se na bariéry a možnosti vstupu romských žen žijících v Roudnici nad Labem na trh práce.

Význam romských žen a jejich potenciál pro integraci sociálně znevýhodněných romských rodin do majoritní společnosti není – přinejmenším v České republice – dosud náležitě rozpoznán. Přitom, jak potvrdil i tento výzkum, to jsou právě romské ženy, které se starají o chod domácnosti, finanční management i o komunikaci s úřady i se školami. Analýza ukázala, že to jsou ženy, na kterých leží nejen péče o každodenní fungování rodiny, ale mnohdy i odpovědnost za obstarání dostatečných finančních prostředků.

Výzkum ukázal, že šance zkoumaných žen na uplatnění na pracovním trhu jsou ve stávající situaci minimální. Jednou z výzkumných otázek bylo, zda by i v prostředí České republiky bylo možné využít nástroje poskytování mikropůjček, který je využíván k aktivizaci drobného podnikání v rozvojových zemích. Ten se však  zatím nejeví jako aktuální.

"Jako základní možnosti participace na pracovním trhu vidíme tyto: a) podpora žen k nalezení pracovního místa (prostřednictvím job klubů, poradenství, rekvalifikačních kurzů atd.); b) možnost samostatného podnikání žen na živnostenský list; c) založení sociální firmy odpovídajícím subjektem, která by ženy zaměstnala.," píše se v závěrečných doporučeních studie.

Dotazované ženy daly najevo, že v případě vzniku sociální firmy by měly zájem o „ženská" zaměstnání, o vytváření určitých estetických hodnot. Jako nejvhodnější se jeví založení sociální firmy, která by zaměstnávala šičky z řad romských žen. Jednalo by se o šití výrobků do státních a městských institucí a organizací jako jsou: domovy důchodců, školní jídelny, ubytovny, porodnice, vězení. Mezi nabízený sortiment by patřily ubrusy a jídelní vybavení, ložní povlečení,zástěry, tašky, záclony, zavinovačky, a dle potřeb jednotlivých institucí.

Vznik studie i sociální firmy jsou součástí Strategického plánu sociálního začleňování v Roudnici nad Labem, který vypracovali členové Lokálního partnerství Roudnice nad Labem koodinovaného Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách.

Ke stažení:

- Kateřina Vyžvaldová: Romské ženy a možnosti podnikání: případ Roudnice nad Labem. (Otevřená společnost o.p.s., Praha, 2010)