"Ve vyloučených lokalitách žije 80.000 lidí, z toho je odhadem asi 30.000 dětí," uvedl dnes šéf vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček. Z tohoto počtu je asi polovina žáků základních škol a 10.000 dětí v předškolním věku. Právě z ghett prý přitom pochází asi polovina dětí v ústavech. Mnoho dětí ze špatného sociálního prostředí pak také končí v praktických, dříve zvláštních školách, konkrétně se jedná o 27 procent malých Romů.

Odborníci kritizují, že romské děti končí v těchto školách často neoprávněně, ty jsou totiž určeny jen žákům s lehkým mentálním postižením. "Děti bez lehkého mentálního postižení nebudou na žádných praktických školách," slíbila dnes Renata Ježková, která má na ministerstvu školství tuto problematiku na starosti.

Podle nových vyhlášek budou navíc muset rodiče před přijetím dítěte do praktické školy podepsat informovaný souhlas, ten bude k dispozici i v romštině nebo formou obrázkových manuálů. Romští rodiče totiž často o umístění svého potomka do těchto škol usilují, protože tam bude "mezi svými". Neuvědomují si však, že mu tak znemožní cestu za vyšším vzděláním.

Romští aktivisté také kritizují nízký počet asistentů pedagoga, kteří by problémovým dětem pomáhali při výuce a s přípravou do školy. Těch je podle Ježkové v současnosti kolem 500, podporu přitom nepotřebují jen děti z ghett, ale i žáci s poruchami učení nebo postižením. Ministerstvo dává ročně na asistenty 75 milionů korun, celkově jde na začleňování 110 milionů. Tato částka se ale podle Ježkové nebude v příštím roce zvyšovat.

Podle zprávy Světové banky z roku 2009 přijde vysoká nezaměstnanost a nízké platy Romů státní kasu nejméně na 16 miliard korun ročně. Evropský soud pro lidská práva už v roce 2007 rozhodl, že Česko porušilo právo na vzdělání u 18 Romů tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol.

Zpráva vyšla 26. května 2011 ve zpravodajském servisu ČTK.