Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Aktuality

Výzkum Agentury: Lidé z chátrajících domů a ubytoven v Předlicích mají jen mizivé šance na získání kvalitnějšího bydlení

Tisk E-mail

Ústí nad Labem, 26.9.2013 - Předlice, městská část Ústí nad Labem, veřejnosti známá především v souvislosti s chátrajícími domy, které ohrožují životy nájemníků a problémy s majiteli, kteří se nestarají o jejich opravy, se stala tématem studie, kterou dnes zveřejnila Agentura pro sociální začleňování. Ta zkoumá, jakým způsobem se místní instituce zapojily do řešení situace v Předlicích, a uvádí doporučení pro obce, města i další složky veřejné správy, jak v podobných případech postupovat. Studie upozorňuje i na legislativní nedostatky, například na stále neexistující zákon o sociálním bydlení.


Agentura nechala výzkum vypracovat v reakci na vývoj událostí v Předlicích z podzimu loňského roku. V tu dobu bylo kvůli špatnému technickému stavu jednoho z domů vystěhováno několik rodin. O jejich osud se začalo zajímat mnoho institucí, organizací i dobrovolníků. Událost významně upozornila na problematiku bydlení chudých lidí.

„Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké příčiny vedly k dlouhodobým problémům s kvalitou bydlení obyvatel Předlic. Zkoumali jsme, jaké kroky jednotlivých institucí přispěly k současnému neutěšenému stavu předlických domů a jaké kroky při řešení situace vystěhovaných rodin i těch, které jsou podobným vystěhováním ohroženy, naopak chyběly," popisuje téma výzkumu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Výzkum byl dnes představen místním aktérům v Ústí nad Labem a bude k dispozici i všem dalším složkám státní správy, včetně ministerstev, kterých se téma týká.

„Studie poukazuje na určité nedostatky v činnosti některých orgánů státní správy, jde například o nedostatek zájmu i kapacit. Konkrétně zmiňuje například krajskou hygienickou stanici, stavební odbor nebo orgán sociálně právní ochrany dětí. Právě ty se musí aktivně zapojovat do řešení situací podobných té, která nastala v Předlicích," dodává Šimůnková.

Studie tak v souboru doporučení například navrhuje, aby stavební odbor důsledně vedl řízení s majiteli budov, o které se majitelé nedostatečně starají. Aby jim včas nařizoval provádění udržovacích či zabezpečovacích prací na domech či rozhodoval o odstranění nebezpečných staveb a tato rozhodnutí následně důsledně vymáhal. Hygienické stanice by měly důsledně dohlížet nad tím, aby majitelé nemovitostí a provozovatelé ubytovacích zařízení zajistili kvalitní hygienické podmínky v domech či ubytovnách a postupovat přitom iniciativně. Obcím výzkum navrhuje vytvořit dostatečné kapacity pro nouzové ubytování lidí, kteří by v případě nařízení o vyklizení stavby přišli o střechu nad hlavou.

Analýza upozorňuje i na stávající legislativní nedostatky, které komplikují řešení podobných situací. Jde především o stále neexistující vymezení sociálního bydlení a podmínek, za kterých by jej obce měly zřizovat. Také nejsou jednoznačně formulovány povinnosti stavebního úřadu a obce ohledně zajištění přístřeší pro nájemníky v případě rozhodnutí o vyklizení stavby. Přístřeší není třeba zajistit ani v některých případech při nařízení exekuce. Neexistuje zákon o bezplatné právní pomoci, kterou by mohli nemajetní nájemníci v těchto případech využít.

„Studie také podrobně popisuje historický vývoj situace v Předlicích. Ukazuje, jak katastrofální dopad měla privatizace bytů a domů, které byly původně majetkem města, do soukromých rukou a následné spekulace s nimi i jejich nájemníky," doplňuje ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Rozsáhlá privatizace provedená v devadesátých letech vedla také k tomu, že městu a jeho obvodům zbyla jen malá část bytového fondu, kterou by mohli nabídnout potřebným.

„Privatizace měla mimo jiné za důsledek nucené vystěhování části nájemníků do ubytoven v důsledku zchátrání domů," vysvětluje Šimáček. Pravidla městských obvodů pro přidělování bytů navíc obsahují podmínku bezdlužnosti či podmínku bezúhonnosti, což mnohým obyvatelům předlických domů nedává možnost o takové byty žádat. Magistrát města však letos zahájil práce na přípravě systému sociálního bydlení a zvažuje nákup vlastní ubytovací kapacity pro tyto účely.

Celá studie s podrobným souhrnem všech doporučení i s podrobným popisem situace ve čtyřech chátrajících domech a popisu událostí ohledně vystěhování obyvatel domu v ulici Beneše Lounského je zveřejněna na webové stránce Agentury pro sociální začleňování.

Více informací:

Monika Šimůnková
tel.: 725 818 423

Martin Šimáček
tel.: 777 787 974


Příklad jednoho z předlických domů

Řeháčkova 128/4

Autoři výzkumu v listopadu 2012 popsali katastrofální hygienické podmínky v domě: Po chodbě pobíhají hlodavci a v bytech jsou švábi. Sklep je plný vody a odpadků. Obyvatelům vadí velký nepořádek za domem, v přízemí nemohou otevírat okna, aby jim do bytu nevlezli hlodavci. Podíl na stavu má i majitel, který se o nic nestará. Několikrát si mu stěžovali na špatný stav domu, majitel pokaždé slíbil opravu a poté to nesplnil. Dle obyvatel se stará jen o nájem. Tato zjištění potvrdil OSPOD, který provedl šetření až v únoru 2013. Podle jeho výsledků žilo v té době v domě ve 4 domácnostech 28 lidí. Krajská hygienická stanice provedla šetření v březnu 2013 až na základě podnětu od neziskové organizace a nařídila provedení deratizace. Na začátku tohoto roku byla na dům nařízena exekuce.

Ke stažení:

 


Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ


logo Evropský sociální fondlogo Evropského sociálního fondu


Příklady dobré praxe

Napsali o nás