Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Aktuality

Výzkum: Nízko hodnocená zaměstnání se nemusí vždy vyplatit

Tisk E-mail

Praha, 10.11.2014 – Přijetí nízko hodnoceného zaměstnání na úrovni minimální mzdy může v některých případech vést k tomu, že rodinám poklesnou příjmy oproti situaci, kdyby jejich členové zůstali nezaměstnaní a pobírali sociální dávky. Finanční motivace k přijetí zaměstnání je u řady lidí malá a významnou roli v tom hrají nízké mzdy, včetně minimální mzdy. Ukazuje to podrobná studie s názvem Kdy se práce vyplatí, jejíž výsledky dnes představila vládní Agentura pro sociální začleňování.

 

„Výsledky studie umožňují trochu jiný pohled na problematiku nezaměstnanosti a takzvané ,závislosti na sociálních dávkách̛, která je často zmiňována veřejností i během předvolebních kampaní. Studie ukazuje, že v řadě případů osobám, které už tak složitě hledají slušně placenou práci, hrozí po přijetí nízko hodnocené práce i pokles reálných příjmů celých rodin. Přijetí často nejistého zaměstnání pro ně může v dlouhodobém výhledu znamenat riziko," říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Studie představuje pět modelů domácností s různými počty dospělých i dětí a to, jak se mění příjmy těchto domácností po přijetí zaměstnání s různou výší mzdy od 8 500 Kč měsíčně (minimální mzda) do 14 500 Kč měsíčně.

Pokud osamělý dospělý, který žije v nájemním bytě, přijme zaměstnání za minimální mzdu a pokud jsou zároveň jeho náklady na zaměstnání (dojíždění, pracovní oděv či stravování mimo domov) ve výši dvou tisíc korun měsíčně, sníží se jeho měsíční příjmy o 115 korun oproti situaci, kdyby zůstal nezaměstnaný.

Stejně tak domácnosti se dvěma dospělými a dvěma dětmi, ve které první dospělý pracuje a druhý vstupuje do zaměstnání za minimální mzdu, se reálný příjem sníží. Pokud jsou měsíční výdaje na zaměstnání a na děti (školkovné / hlídání dětí) ve výši tří tisíc korun, sníží se měsíční příjem takové rodiny o 731 korun.

Při přijetí lépe placené práce se v řadě dalších případů příjmy domácností zvýší, rozdíl mezi zaměstnáním a pobíráním sociálních dávek je však často velmi nízký.

„Zajímavé je například sledovat, že tříčlenná domácnost s jedním dítětem zůstává v situaci hmotné nouze až do hrubé mzdy ve výši okolo 18 tisíc korun měsíčně, tedy i když budou oba rodiče pracovat za minimální mzdu," poukazuje vedoucí expertního oddělení Agentury pro sociální začleňování Alena Zieglerová, která se dlouhodobě zabývá oblastí zaměstnanosti.

„Spíše než důsledek štědrého systému jde o to, že ani zaměstnání na plný úvazek nedostačuje k tomu, aby domácnost pokryla základní výdaje, příjmy domácnosti zaměstnaných se často pohybují pod hranicí absolutní chudoby. Svou roli hraje i nízká úroveň minimální mzdy v České republice, která patří mezi jednu z nejnižších v zemích OECD," uvádí jedna z autorek výzkumu Lucie Trlifajová z Multikulturního centra Praha.

Studie popisuje i vliv dalších faktorů, které mohou ovlivnit motivaci k přijetí zaměstnání. Jde například o možnosti využití nelegálního zaměstnání, nebo možné zadlužení a uvalené exekuce na mzdu. „Například v Rakousku je součástí aktivní politiky zaměstnanosti též kompenzace prvotních nákladů, které lidé mají při přechodu z nezaměstnanosti do zaměstnání. Úřad práce jim hradí náklady na dojíždění, školkovné či pořízení nezbytného ošacení," navrhuje Alena Zieglerová, jak by bylo možné posílit motivaci nezaměstnaných přijmout zpočátku i hůře placené zaměstnání.

Studie je první částí rozsáhlejšího výzkumu o finanční výhodnosti zaměstnání v České republice. Pro vládní Agenturu pro sociální začleňování ji vypracovala sdružení Multikulturní centrum Praha a SPOT. Celá studie i výtah z ní jsou k dispozici na webové stránce Agentury a budou k dispozici pro potřeby pracovníků Agentury i odborné a laické veřejnosti.

Více informací:

Alena Zieglerová – vedoucí expertního oddělení Agentury pro sociální začleňování
tel.: 725 397 252


Ke stažení:



Vyhledávejte v lokalitách

Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ



Příklady dobré praxe

Napsali o nás