Napsali o nás: Jak funguje spolupráce s komunitou v Budišově nad Budišovkou?

||Napsali o nás: Jak funguje spolupráce s komunitou v Budišově nad Budišovkou?

Napsali o nás: Jak funguje spolupráce s komunitou v Budišově nad Budišovkou?

2021-06-30T13:11:35+02:0021 června, 2021|Aktuality|
V Budišově zapojují komunitní pracovníci obyvatele ohrožené sociálním vyloučením do ekonomického, sociálního a kulturního života obce, zejména navazováním spolupráce s městem a ZŠ, utvářením partnerství a síťováním v lokalitě i mimo ni. 12 osob z jádrové skupiny a nejméně 80 obyvatel z lokality oslovuje s podporou komunitního pracovníka potenciální partnery komunity s cílem navázat spolupráci na úrovni obce, kraje, NNO a podnikatelské sféry. Zapojením do spolupráce s místními partnery zlepšují ohrožené rodiny svoje sociální fungování a adaptabilitu a předcházejí tak prohloubení sociálního vyloučení. Členové komunity během spolupráce s dalšími organizacemi objevují a zapojují svoje vnitřní zdroje při řešení situace. Sami si již díky předchozí spolupráci s místními institucemi žádají peníze na svoje projekty z nadačních zdrojů, čímž rozvíjejí svoje kompetence, finanční gramotnost a právní povědomí.

V centru Budišova bydlí okolo 150 – 200 osob ohrožených sociálním vyloučením, další v oddělených místních částech (Guntramovice). Vzájemné soužití majority a romské menšiny je poznamenáno oboustrannou nedůvěrou a stereotypními představami o „těch druhých“, navzdory dlouhodobě usedlé romské populaci a vzájemné známosti jednotlivců ze škol, zaměstnání atd. Vztahy se zhoršují zejm. v souvislosti s dospívající mladou generací, u které se kumulují jevy vedoucí v důsledku k sociálnímu vyloučení (nedokončené vzdělání, nezaměstnanost, vysoká porodnost v nízkém věku, drobná majetková kriminalita a obecné nerespektování rodičovských a jiných autorit).

PARTNERSTVÍ (Stanková a Bindásová, 2021)
Na rozdíl od poskytujícího přístupu v sociální práci, považuje uschopňující přístup v komunitní práci jedince za partnera, který je nedílnou součástí řešení vlastních problémů a potřeb. Tento přístup podporuje spolupráci mezi členy komunity a autoritami a upevňuje to, k čemu se společným úsilím dopracovali. Jedinci získávají motivaci řešit svou krizovou situací tím, že se sami účastní procesu řešení svobodným vyjadřováním, podílením se na rozdělování a naplňování úkolů skupiny, rozhodují o tom, jak budou situaci řešit a jak zabrání jejímu opakování. Lidé jsou v tomto případě považováni za samostatné a svébytné partnery spolupráce. Tento přístup posiluje důvěru v řešení, která umožňuje lepší spolupráci mezi oběma stranami. Podstatou a zároveň příležitostí tohoto přístupu je, že se mohou členové komunity zapojit do procesu řešení hned od začátku a přispívat tak svými nápady a názory i v jeho průběhu. Lidé jsou motivováni udržet si to, co si sami vybudovali (Schuringa, 2007).

Jednotlivci a rodiny z komunity nemají rovný přístup ke společenským zdrojům, mají nízké povědomí v oblasti financí, jsou předlužení, nemají odpovídající bydlení apod. V regionu se nevyužívaly participativní metody práce a komunitní zdroje, chyběly informace o možných metodách a odborníci, kteří by pomohli obyvatelům lokality řešit jejich potíže uschopňujícím přístupem.

Romská část obyvatel je rozmístěna po celém městě, všechny skupiny jsou však svým způsobem propojeny příbuzenským vztahem. Důležité společné téma, které spojuje komunitu jako celek, je zejm. nedostatek volnočasových aktivit, nedostatek prostor k realizaci volnočasových aktivit, špatná komunikace škola-rodič.

Co komunitní práci předcházelo

Členové komunity byli již dříve v kontaktu se zástupci měst, aby zastupovali komunitu a jednali o svých životních potřebách, zejména tedy o opravě domu na ulici Berounská, zvelebení okolí domů, vybudování dětského hřiště, komunitní zahrady apod. V roce 2016 iniciovali pracovníci programu Romact vznik komunitní akční skupiny Budišov, v jejímž rámci zpracovali obyvatelé Akční plán lokality, který měl za úkol podpořit v lokalitě místní obyvatele za účelem zlepšení jejich životních podmínek a naplnění jejich potřeb. Následně byly provedeny drobné opravy domů a realizováno několik akcí např. mikulášská nadílka, Den dětí apod., tyto všechny akce byly se zapojením veřejnosti zahrnující prvky komunitní práce.

AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ [1]
Odbor pro sociální začleňování (Agentura) je jedním z odborů Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Agentura funguje od roku 2008 a je vládním nástrojem na podporu obcí, které řeší problematiku sociálního vyloučení. Pomáhá obcím a městům při mapování a detailním poznávání problémů sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel, při přípravě a nastavování dlouhodobějších procesů pro jejich řešení a při získávání financí na tyto postupy. Propojuje přitom místní subjekty (zejména obce a jejich úřady, neziskové organizace, školy a školská zařízení, Úřad práce, zaměstnavatele, policii a veřejnost), aby při sociálním začleňování spolupracovaly. Spolupracuje s ministerstvy, přenáší informace z komunální úrovně směrem ke státní správě, podílí se na formování státní politiky sociálního začleňování a její koordinaci.

V roce 2016 vstoupila do lokality Agentura pro sociální začleňování. Lokální konzultanti ASZ připravili společně s komunitními pracovníky Romact první setkání zástupců místní komunity se zástupci města a NNO na téma vzdělávání a zaměstnanosti. V roce 2017 se zástupci komunitní akční skupiny Budišov zúčastnili jednání pracovních skupin lokálního partnerství [2] a aktivně se zapojili do přípravy Strategického plánu sociálního začleňování 2017 – 2019 (Vítkov, Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku) [3] a souvisejících projektových záměrů pro podporu sociálního začleňování [4] s městem a dalšími partnery:

11. 10. 2016 Setkání zástupců LP a komunitní akční skupiny
17. 10. 2016 Pracovní skupina zaměstnanost – účast komunitní akční skupiny
17. 10. 2016 Pracovní skupina vzdělávání – účast komunitní akční skupiny
8 .9. 2017 Veřejné setkání zástupců ASZ a obyvatel SVL Budišova – pracovníci ASZ představili projektové záměry a obyvatelé lokalit projevili zájem o aktivní zapojení do projektových aktivit.

Před přípravou projektových žádostí a po schválení strategického plánu uspořádala ASZ s Romact v září 2017 další veřejná setkání k seznámení cílové skupiny s připravovanými projektovými záměry a jejich možnému zapojení do těchto projektů. Klíčové osoby z komunity se aktivně účastnily přípravy setkání. Pracovníci Romact pomohli obyvatelům vybrat svoje zástupce, připravit si, co chtějí na setkání řešit, argumentaci a návrhy pro řešení problémů. Pracovníci seznámili členy komunity s programem a pomáhali jim formulovat společná stanoviska tak, aby mohli být na setkáních aktivní. Pracovníci doprovázeli vybrané zástupce na jednání a podporovali je ve vlastní formulaci názorů a potřeb, nemluvili za komunitu, „neopravovali“ její zástupce. Lokální konzultanti ASZ usilovali o to, aby bylo jednání srozumitelné i pro zástupce obyvatel (nepoužívali odborné termíny apod.), ověřovali si, že všichni rozumí klíčovým slovům stejně, podporovali zástupce komunity v zapojení do diskuse pokládáním doplňujících otázek a oceňováním jejich přítomnosti a aktivity.

JÁDROVÁ SKUPINA (Stanková a Bindásová, 2021)
Jde o lokální/akční skupinu nebo kontaktní osoby, které jsou zvoleny demokratickým způsobem a hájí zájmy celé komunity. Tato skupina aktivních obyvatel, většinou místních lídrů, by měla vystupovat transparentně, měla by s podporou komunitního pracovníka začít spolupracovat se starostou, místními organizacemi a vytvářet síť kontaktů, aby budovala svou vyjednávací pozici (Schuringa, 2007).

Před zahájením projektu nebyla v regionu Budišovska vybudovaná síť služeb a aktivit, které by cílily na práci s místními obyvateli ohroženými sociálním vyloučením. Od roku 2018 v lokalitě působí Centrum inkluze se svými aktivitami v rámci projektu OPZ a projektu OPVVV Podpora inkluzivního vzdělávání na Vítkovsku 2. Zároveň začala díky spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování působit sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, která však ke konci roku 2020 ukončila svoji činnost. Veškeré služby jsou zatím závislé na evropských dotacích.

Situaci cílové skupiny zjišťovali terénní pracovníci prostřednictvím rozhovorů s jednotlivci a rodinami v domácnostech, dále v rámci klubu včasné péče a ze zpětných vazeb spolupracujících jednotlivců a rodin. Další informace o situaci obyvatel získávali od vedení obce Budišov nad Budišovkou, od NNO a dalších organizací v rámci komunitního plánování a síťování, od místních zástupců iniciativy Romact a Místní akční skupiny Opavsko.

Vývoj partnerské spolupráce města a školy s komunitou

Od roku 2018 realizuje Centrum inkluze o.p.s projekt Most k porozumění, jehož součástí je také realizace komunitní práce. Činnost projektu začala společným veřejným setkáním s obyvateli města Budišova se starostou a místostarostou obce. Na této schůzce měla komunita možnost vyjádřit své aktuální potřeby. Ze schůzky vzešla společná potřeba komunity zajistit smysluplné trávení volného času dětí a mládeže. Komunita si stěžovala především na nedostatek zájmových kroužků a nedostatek prostor k realizaci vnitřních i venkovních volnočasových aktivit. Z této společné potřeby komunity vzešly postupně další aktivity komunitní práce, např. spolupráce se Slovem 21, z.s. na získávání prostoru pro komunitní centrum, dále spolupráce s NNO Vzájemné soužití, o.p.s. na vzájemném setkávání komunit, tvorba romské kuchařky, Gojafest ve spolupráci s komunitou z Moravského Berouna atd.

Jak rodiče z komunity, tak i místní základní škola komunitním pracovníkům potvrdili, že komunikace mezi nimi není funkční. Škola informovala komunitní pracovníky, že velká část rodičů nechodí na třídní schůzky a nevěnují se svým dětem při domácí přípravě. Komunitní pracovníci uspořádali neformální setkání rodičů s vedením ZŠ o doučování a jak se orientovat v online programu Bakaláři. Rodiče se také mohli zeptat paní ředitelky ohledně jejich dítěte, sdělit, co je trápí apod. Všichni zúčastnění vnímali toto setkání velmi pozitivně.

Z popisu této praxe vnímáme komunitní pracovníky jako partnery a komunikační „most“ k rodičům z komunity. Škola se naučila, jak se nejlépe spojit s rodiči, a využívá k tomu právě komunitní pracovníky, kteří potřebné informace následně šíří dál. Využitím veřejných setkání v Budišově nad Budišovkou se podařilo najít společné téma komunity a propojit tak celkově obyvatele komunity a zastupitele města, aby společně řešili otázku volného času mládeže. Zapojování města a školy do spolupráce s komunitou je v Budišově přínosné zejména v budování vzájemné důvěry a kladného postoje.

Michal Kandler,
expert na komunitní práci a participaci, Agentura pro sociální začleňování (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR)

Jaroslava Uškert,
komunitní pracovnice, Centrum inkluze o.p.s.

Rostislav Šivák,
komunitní pracovník, Centrum inkluze o.p.s.

Použitá literatura a zdroje

STANKOVÁ, Z., BINDASOVÁ, J. Metodika komunitní práce v obcích s koncentrací sociálního vyloučení [online]. Agentura pro sociální začleňování, 2021. Dostupné z: www.socialni-zaclenovani.cz

UŠKERT, Jaroslava. Komunitní práce – metodický manuál pro lokalitu Budišov nad Budišovkou (Absolventská práce). OA a VOŠ sociální, Ostrava-Mariánské Hory, p.o., 03/2020. [dosud nepublikováno].

[1] www.socialni-zaclenovani.cz

[2] Lokální partnerství je platforma, na které dochází k pravidelnému setkávání zástupců samosprávy, státní správy, neziskového sektoru a dalších aktérů, kteří jsou nebo mohou být angažováni v procesu sociálního začleňování v obci. Členové partnerství se setkávají na pravidelných jednáních několikrát ročně (případně v tematických pracovních skupinách) a společně připravují strategické plány a konkrétní projekty pro podporu sociálního začleňování. Lokální partnerství je základem činnosti Agentury pro sociální začleňování v jednotlivých lokalitách.

[3] Strategické plány sociálního začleňování jsou závazné rozvojové dokumenty, na jejichž přípravě se podílejí všichni členové lokálních partnerství. Obsahují souhrny potřeb lokalit získané ze situačních analýz a návrhy konkrétních opatření a projektů, které přispějí k jejich naplnění (vždy včetně termínů a odpovědných realizátorů). Na jejich přípravě se podílejí všichni členové lokálního partnerství, většinou rozděleni do tematických pracovních skupin. Plnění strategického plánu je následně monitorováno a plán je zpětně aktualizován a revidován.

[4] Agentura poskytuje poradenství pro čerpání prostředků z evropských strukturálních fondů všem partnerům v lokálním partnerství. Jde především o podporu při vybírání vhodných dotačních titulů, přípravě projektových záměrů i žádostí. Agentura se zaměřuje na operační programy: OP Zaměstnanost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a Integrovaný regionální operační program.

 

Zdroj: https://socialniprace.cz/jak-funguje-spoluprace-s-komunitou-v-budisove-nad-budisovkou/