Do společenské místnosti azylového domu postupně přicházejí zástupci neziskových organizací, městského obvodu či policie, aby se po měsíci setkali a sdíleli své postřehy z lokality. Příchozí vítá Lucie Škvaridlová z ostravského magistrátu, která setkání řídí a se všemi se dobře zná. Na pořadu dne jsou novinky z oblasti sociálního začleňování, shrnutí z předešlého setkání, ale také konkrétní podněty účastníků.
Takto zpravidla vypadá setkání multidisciplinárních týmů, které v Ostravě působí od roku 2004. Zprvu se jednalo o iniciativu policie, od roku 2016 jejich činnost koordinují pracovníci magistrátu. Tato změna byla součástí projektu města spolufinancovaného z operačního programu Zaměstnanost v rámci spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování.
Aktuálně ve městě působí sedm týmů v rizikových oblastech, zejména v okolí sociálně vyloučených lokalit a ubytoven. „Spolupráce mezi jednotlivými aktéry je důležitá při řešení potíží, které se v těchto místech vyskytují. Týmy se původně zabývaly kriminalitou, postupně se jejich činnost rozšířila o problematiku sociálního začleňování s přesahem do komunitního plánování sociálních služeb,“ vysvětluje Lucie Škvaridlová. K řešeným tématům patří narušování veřejného pořádku, poškozování a zcizování majetku, protiprávní provozování hazardních her nebo záškoláctví. Diskutuje se o konkrétních lidských osudech i potřebě řešení shora.
Nezbytnost lidského i profesionálního přístupu
Jednání se účastní deset až třicet osob, otevřených jednání dokonce až šedesát. V týmech se v rovnocenné pozici setkávají osoby na hierarchicky rozdílných pozicích a s odlišnými kompetencemi – od starosty či místostarosty městského obvodu, ředitele školy po pracovníka v sociálních službách nebo asistenta prevence kriminality. „V diskuzi se často střetávají protichůdné názory. Proto se náročnějších jednání účastní i profesionální facilitátor. Přítomní si jsou vědomi diskrétnosti sdělovaných informací. Pokud například někdo z přítomných má podezření, že děti ze sídliště nechodí do školy, nebo je nespokojen s činností úřadů, může se o tyto informace anonymně podělit,“ doplňuje koordinátorka týmů.
Další výhodou osobních setkání je, že účastníci jimi šetří svůj čas, který mohou následně věnovat práci přímo v lokalitě. „V minulosti bylo třeba napsat oficiální žádost a na odpověď čekat v úředních lhůtách. V týmech se mnohé problémy vyřeší osobně a ihned,“ uvádí Lucie Škvaridlová.
Ačkoli tuto formu spolupráce dnes v Ostravě mohou mnozí považovat za samozřejmou, v jiných obcích by o podobný přístup stáli taky, případně s jeho zaváděním již začali. Inspirací pro tyto samosprávy může být metodika vzniklá na základě zkušeností, které v Ostravě za více než patnáct let fungování týmů získali. Je dostupná na stránkách socialnizaclenovani.ostrava.cz a jejím účelem je popis činnosti multidisciplinárních týmů. „I přes mnohaleté zkušenosti věřím, že můžeme naši práci dále zlepšovat. Do budoucna chceme lépe získávat zpětnou vazbu od všech zapojených stran a hledat nové způsoby, jak motivovat místní obyvatele k účasti na jednáních,“ shrnuje koordinátorka.
Sepsal: Dominik Plíhal