Změny v dávkách na bydlení školní docházku nezlepší. Neřeší ani předčasné odchody ze vzdělávání, uvádí analýza

||Změny v dávkách na bydlení školní docházku nezlepší. Neřeší ani předčasné odchody ze vzdělávání, uvádí analýza

Změny v dávkách na bydlení školní docházku nezlepší. Neřeší ani předčasné odchody ze vzdělávání, uvádí analýza

2020-03-02T09:45:23+02:002 Březen, 2020|Aktuality|
Analýza expertů z Agentury pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj odhalila, že plánované zpřísnění systému dávek na bydlení nijak výrazně nezlepší ani školní docházku, ani míru předčasných odchodů ze vzdělávání dětí z dotčených rodin. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom právě zlepšení školní docházky dětí příjemců dávek používá jako jeden z hlavních argumentů pro svou legislativní novelu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém návrhu plánuje sloučit příspěvek a doplatek na bydlení v jednu dávku, tzv. přídavek na bydlení. Na novou dávku by ovšem neměli nárok ti, jejichž děti by měly sto zameškaných hodin za pololetí z nezdravotních důvodů; takové rodiny by měly dávku sníženou po dobu šesti měsíců. Argumentace ministerstva, že taková kontrola podpoří školní docházku a zlepší úrovně vzdělání dětí z rodin v bytové nouzi, má ovšem velké trhliny.

Výzkumní experti Agentury pro sociální začleňování analyzovali data ministerstva práce o vyplácených dávkách hmotné nouze a příspěvku na bydlení, data ministerstva školství o předčasných odchodech ze základních škol (ukončování povinné školní docházky v 7. nebo 8. ročníku bez úspěšného dosažení základního vzdělání), opakování prvního ročníku nebo kvalifikační struktuře učitelů, a také data České školní inspekce o počtech zameškaných omluvených i neomluvených hodin. Silnější souvislost byla zaznamenána mezi předčasnými odchody ze vzdělávání a celkovým počtem neomluvených zameškaných hodin na žáka. „Celkové absence, které mají být podle návrhu MPSV sledovány, souvisejí se školní neúspěšností mnohem méně. Zatímco neomluvené absence mohou předpovědět předčasné odchody ze vzdělávání z 18 %, což je již podstatná souvislost, zatímco celkové absence je vysvětlují pouze ze 4 %,“ uvádí autoři analýzy. „Není to tak silný vztah, aby odůvodnil administrativně náročné opatření s řadou negativních vedlejších efektů.

Předčasné ukončování školy je problém

Předčasné odchody ze vzdělávání jsou přitom v České republice palčivým problémem. Kromě reprodukce chudoby také výrazně zatěžují veřejné rozpočty. Podle Agentury pro sociální začleňování v důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba až o 13 mil. Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší za totožné časové období až o 22 mil. Kč.

S chudými domácnostmi, které dostávají příspěvek na bydlení nebo dávky pomoci v hmotné nouzi, je spojeno vyšší riziko předčasných odchodů ze vzdělávání. Podíl příjemců dávek statisticky vysvětluje zhruba 10 – 12 % rozptylu předčasných odchodů ze vzdělávání. Mechanizmem, proč se tak děje, však nejsou celkové absence.

Ministerstvo práce a sociálních věcí doposud analytický podklad, který by dokládal účinnost navrhovaných změn systému dávek na bydlení vzhledem ke školní docházce nebo předčasným odchodům ze vzdělávání, nepředložilo. „Domníváme se, že měnit systém dávek na bydlení je možné až po důkladné analýze. Pokud budeme šít opatření horkou jehlou, můžeme v konečném důsledku způsobit více škody než užitku,“ dodává ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák závěrem.