Až čtvrtina populace má v určité etapě svého vývoje výrazné obtíže se čtením, což přináší bariéry do dalšího vzdělání i omezení kariérních možností. Lidé s poruchami čtení jsou také často nespravedlivě považováni za líné nebo hloupé. Online vzdělávací aplikace Včelka vyvíjená ve spolupráci se speciálními pedagogy se proto zaměřuje na podporu znalosti čtení a češtiny. Mezi naše nejběžnější uživatele patří prvostupňové děti, prvočtenáři, dyslektici, zarputilí nečtenáři a malí cizinci, pomáháme však všem, kteří potřebují se čtením a obecně češtinou trošku pomoci. V současné době Včelka spolupracuje také s mnohými dětskými domovy, léčebnami pro nemocné děti a neziskovými organizacemi. Činnosti a péče těchto institucí si tým Včelky velice váží, proto zde poskytuje aplikaci zcela bezplatně. Na to, jaké předměty dnešní děti nejvíce baví, jaké je naopak trápí a jak jim s nimi pomáhá Včelka, jsme se zeptali pracovnice organizace Člověk v tísni, Magdy Křížkové.
Magdo, jak dlouho spolupracujete s organizací Člověk v tísni?
V „Tísni“ jsem tři roky, od srpna 2016, kdy jsem nastoupila na pozici koordinátorky doučování pro Frýdlantsko. Šlo o novou službu ve Frýdlantě a Člověk v tísni hledal nového kolegu, který by měl na starost sehnat děti, dobrovolníky a zároveň doučovat děti v rodinách. Rozjet projekt, který již fungoval v jiných městech, ale ve Frýdlantě byl nový. Měla jsem tehdy představu, že budu pracovat hlavně s romskými dětmi, a moc jsem se na tu práci těšila. Dnes pracuji hlavně s dětmi z vyloučených lokalit a z chudých rodin a nejde jen o Romy.
Změnil se za dobu vašeho působení váš přístup k dětem?
Vůbec ne! Oni jsou skvělí! Jako houby, nasávají informace, jsou zvídavé, nadšené. Můj přístup k nim se nezměnil ani přístup k jejich rodinám. Naopak se mi potvrdila má zkušenost, že to nemají lehké, denně bojují s předsudky lidí, kteří o nich nic neví.
Jak vypadá ve zkratce váš běžný pracovní den?
Dopoledne trávím v kanceláři a věnuji se přípravě. Hledám zábavné výukové materiály, knihy, pomůcky, weby, aplikace. Tak jsem narazila i na Včelku a další skvělé české stránky. Hodně čerpám i z cizích výukových webů, například stránky jako Teachers Pay Teachers jsou neskutečnou studnicí nápadů. Co mě nadchne a zaujme, tak si vytisknu, upravím, vyrobím.
Liší se nějak vaše doučování nebo výuka od té klasické školní?
Myslím si, že se liší dost podstatně, já nejsem pedagog. Jsem tu jako podpora dítěte. Vysvětlím mu, co třeba jeho rodiče neumí vysvětlit, pomůžu s úkoly, chodím s dětmi do knihovny, hrajeme hry, hodně si povídáme a samozřejmě se snažím s nimi probrat a naučit to, co jim nejde. Snažím se upevnit základní dovednosti, čtení, psaní, počítání. „Moje“ děti, jak jim říkám, mají všechny do jednoho stejný problém. Nečtou s porozuměním. Mají tu smůlu, že jim od mala nikdo nečte. Nemají doma knížky, nevidí rodiče s knihou v ruce. Návštěva knihovny je pro ně neskutečný zážitek! Umí číst, ale neví, co čtou. A to je velký problém, s tím mi Včelka hodně pomáhá.
Jaké předměty dělají obecně žáčkům největší potíže?
Podle mé zkušenosti je na prvním místě čtení. Čtení s porozuměním, a to v kterémkoli věku. Když vás tohle na prvním stupni nenaučí, tak se pak vezete ve všech předmětech. Není problém se něco našprtat zpaměti, to mým dětem jde, oni si ale ty naučené dovednosti nedovedou spojit s běžným životem. Neumí je aplikovat. V matematice třeba naprosto bezchybně vyjmenují násobky, protože to po nich učitel chce, ale už je neumí použít. Nechápou vztah mezi dvěma násobky, že když jim nějaké číslo vypadne z hlavy, že ho lehce spočítají pomocí sčítání a odčítání, nejdou jim slovní úlohy. Lehce se naučí a odříkají básničky, vyjmenovaná slova, ale opět je neumí použít. Romské děti navíc nemají cit pro tvrdé a měkké i, neslyší ten rozdíl, to stejné s délkou samohlásek, tu taky neslyší. Ale to mají dané, s tím se narodily.
Při své práci používáte také aplikaci Včelka, v čem konkrétně vám pomáhá?
Pomáhá mi děti „rozčíst“. Děti Včelka baví, baví je ta interakce, že si můžou samy vybrat cvičení, že slyší a vidí, kde udělaly chybu, že jsou při správné odpovědi pochváleny. Vždy se těší, když vytáhnu počítač. Zopakujeme si jednotlivé hlásky, slabikujeme, přes zavřené a otevřené slabiky se dostaneme k celým slovům. Baví je i obrázkové čtení a pexesa za odměnu. Tam si trénují sluchové dovednosti. Díky Včelce můžeme zkoušet i genetickou metodu čtení, ačkoliv ve škole, kam chodí moje děti, ji nepoužívají. Komu nejde genetická metoda, s tím klasicky čteme po slabikách. Těch možností je tolik, že jsme ještě nevyužili všechno. Je to i tím, že nejsem pedagog, češtinář a že nepostupuji systematicky. Cvičení vybírám intuitivně, jako kdybych byla jejich rodič a chtěla s nimi procvičit to, co jim nejde.
Co byste označila za největší výhodu aplikace?
Variabilnost. Možnost postupovat podle sebe. Přivítala jsem úvodní diagnostiku dítěte a následné doporučení jednotlivých cvičení, pak je to už na mně, která cvičení zařadím a která vynechám. Skvělé je i to, že dítě později zvládne cvičení samo, že tam má sluchovou kontrolu čtení, vidí a slyší, kde udělalo chybu, je pochváleno. Je to zábavná aplikace po všech stránkách. Za ty skoro tři roky, co ji používám, jsem nepřišla na nic, co by mi vadilo.
Nově Včelka nabízí také procvičování anglického a španělského jazyka, používáte s dětmi Včelku i pro tyto účely?
Tohoto rozšíření jsem si všimla, zatím s dětmi ale nepoužívám, mají problém číst česká slova, natož v angličtině. Ale jsem ráda, že ta možnost je, protože s těmi staršími to určitě vyzkoušíme.
Myslíte si, že jsou cizí jazyky mezi dětmi oblíbenými školními předměty?
Jsou! U všech mých dětí jsem se setkala s pozitivní reakcí. Angličtina je baví a zatím jim jde, mají z ní lepší známky než z češtiny.
Myslíte si, že je dobrý nápad využít při výuce modernějších metod jako jsou mobilní aplikace a další technologie?
Tady mám trochu problém. Myslím si, že je super, že existují výukové aplikace, je to hravé učení, ale nemyslím si, že by měly nahradit běžné metody. Já je používám jako doplněk výuky, oživení. Ale pokud by byly na všechno aplikace, tak si myslím, že je to špatně. Nejvíc se děti naučí tím, že si tu věc „osahají“, vyrobí, vybarví. Jak říká staré indiánské přísloví: Řekni mi, já zapomenu, ukaž mi, já si to zapamatuji, nech mě to udělat a já to pochopím.
Pro čtenáře HateFree Culture má Včelka nyní speciální akci. Při registraci na stránkách projektu zadejte promokód HATEFREE2019 a získejte 31 dní procvičování zdarma. Promokód lze uplatnit do konce prosince tohoto roku. V případě problému se obraťte na podporu Včelky.
Zdroj: https://www.hatefree.cz/blo/rozhovory/3362-vcelka
Autorka: Andrea Nekvapilová
Foto: Archiv Včelky