Vzdělávání

Vzdělávání2022-03-22T14:57:39+01:00

POPIS PROBLEMATIKY

Vzdělání je jedním ze základních nástrojů, kterými lze předcházet sociálnímu vyloučení. Dítě se díky němu socializuje a setkává se s vrstevníky z nejrůznějšího zázemí. Kvalitní vzdělávání otvírá obrovské možnosti různorodé skupině dětí a v důsledku boří ostré hranice mezi různými společenskými skupinami s různým stupněm vzdělání a příjmů.

Prostředky vynaložené na inkluzivní vzdělání se vyplatí státu i občanům. Pokud dítě získá střední vzdělání s maturitou, může být bilance veřejných rozpočtů za dobu jeho pracovní kariéry vyšší až o 22 mil. Kč ve srovnání s vrstevníkem, který dokončil pouze základní vzdělání. Člověk s dokončeným středoškolským vzděláním bude mít velmi pravděpodobně vyšší příjmy a bude méně ohrožen nezaměstnaností.

Provázanost vzdělání se socioekonomickým statusem žáka není nezbytná. V řadě zemí se daří tyto hranice úspěšně překonávat a zajišťovat srovnatelnou úroveň vzdělání pro většinu žáků, bez ohledu na jejich schopnosti, rodinou situaci, nebo lokalitu, ve které žák do školy dochází. Společné vzdělávání totiž umožňuje kompenzovat znevýhodnění vyplývající nejenom ze zdravotního stavu, ale také znevýhodnění sociální, kulturní či ekonomické.

Pro vzdělávací systém v ČR jsou však typické značné nerovnosti, které velkou měrou předurčuje vzdělání rodičů. Výrazné rozdíly v úrovni vzdělání panují mezi jednotlivými školami a následně i mezi jednotlivými kraji. Pro děti z rodin zatížených socioekonomickým znevýhodněním žijící v sociálně vyloučených lokalitách platí, že s největší pravděpodobností dosáhnou nanejvýš základního vzdělání, budou těžko shánět práci a velmi pravděpodobně budou žít v chudobě.

Průzkumy poukazují i na výrazně nižší aspirace žáků ve vyloučených lokalitách týkající se dosaženého vzdělání. Zatímco polovina žáků ve vyloučených lokalitách chce podle šetření PISA 2012 získat maximálně středoškolské vzdělání s výučním listem, mezi všemi žáky má takto nízké ambice pouze 6,4 % žáků. Naopak 57,8 % všech žáků zapojených do šetření PISA 2012 by chtělo dosáhnout vysokoškolského vzdělání, zatímco ve vyloučených lokalitách má ambici absolvovat vysokou školu pouze 16,2 % žáků.

Agentura pro sociální začleňování v lokalitách své působnosti podporuje jednotlivé školy, obce či kraje v nastavování konkrétních opatření, která vedou k podpoře a začleňování dětí ohrožených sociálním vyloučením do hlavního vzdělávacího proudu. Vzdělávací soustava by měla poskytovat kvalitní vzdělávání všem dětem, žákům a studentům ve školách hlavního vzdělávacího proudu v nesegregujícím prostředí, a to bez rozdílů v sociálním či rodinném zázemí, v etnickém původu nebo ve zdravotním stavu, či v míře jejich nadání.

Kvalitní vzdělávání dětí a mladých lidí je základem dlouhodobého a pozitivního řešení situace sociálně vyloučených lokalit. Zásadní roli hraje včasné zapojení dětí do předškolního vzdělávání, příprava učitelů a ostatních pedagogických i dalších pracovníků, budování vzájemné důvěry s rodinami dětí, či zapojení a pomoc poradenských zařízení.

Agentura pomáhá obcím vizi takového vzdělávání uskutečňovat. Podobně jako jiné důležité změny však i změna vzdělávacího systému vyžaduje čas a přípravu všech, kteří se do ní mají zapojit. Společně s obcemi, které zřizují v ČR většinu mateřských a základních škol, hledáme cesty, jak zajistit kvalitní vzdělání skutečně všem dětem bez ohledu na to, kde žijí nebo jakou mají doma ke vzdělávání podporu. Agentura k tomu poskytuje své odborné zkušenosti a nabízí modely, které se zřizovatelům, školám nebo nevládním organizacím osvědčily jinde.

Mgr. Jana Pernica Horáčková

expertka pro oblast vzdělávání

e-mail:
jana.horackova@mmr.cz

adresa: 
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10

Právní nárok na nesegregační přístup

Každé dítě bez výjimky má Ústavou ČR, českými zákony a mnohými mezinárodními smlouvami a deklaracemi přiznané právo na nediskriminující přístup ke vzdělání, a právo na vzdělávání spolu s ostatními dětmi bez segregace do speciálních tříd, oddělení, či institucí. Je úkolem státu (vzdělávacího systému), aby specifická znevýhodnění dítěte plynoucí z jeho zdravotního stavu či sociálního, kulturního a rodinného zázemí tomuto právu nebránila.

Efektivita inkluzivního vzdělávání

Do segregovaných a segregujících institucí plynou obrovské investice (platy a vzdělávání učitelů, profesní postup, budovy, pozemky, administrativa…), které by bylo možné využít k rozvoji škol hlavního vzdělávacího proudu, které v současnosti trpí podfinancováním. Segregace ve vzdělávání navíc dlouhodobě vede k násobení segregace ve společnosti, tedy rozšiřování sociálního vyloučení a tedy i k dalším nákladům z veřejných rozpočtů na řešení dané situace.

Individuální projekt OP VVV – Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se SVL

Více info

Pyramida kvalitní – inkluzivní školy

Více info

Inkluzivní a kvalitní vzdělávání pohledem Agentury pro sociální začleňování

Více info

Vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách, aneb jak překonat znevýhodnění chudobou ve škole?

Více info

Index inkluze

Více info

Multidisciplinární spolupráce institucí

Více info

Předškolní výchova a vzdělávání, „včasná péče“

Více info

Aktivní výuka, individuální přístup, podpora odpovědnosti

Více info

Asistence při výuce

Více info

Pomůcky a mimoškolní příprava

Více info

Znalost prostředí a spolupráce s rodinou a komunitou

Více info

Podpora sebeúcty žáků a jejich sebepoznávání

Více info

Klima školy a klima třídy

Více info

Personální politika školy

Více info

Podpora profilace a volby povolání

Více info

Záškoláctví

Více info