O nás

O nás2022-01-27T15:57:12+01:00

Odbor pro sociální začleňování (Agentura) je expertním nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory sociálního začleňování, zejména k podpoře vyšších a základních územně samosprávných celků vč. jejich sdružení (územní celky, obce a jejich svazky) a jejich klíčových partnerů v nástrojích a politikách, které pomáhají v procesu sociální integrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, nebo již v sociálním vyloučení žijících, ke snižování, či eliminaci sociálně vyloučených lokalit, a to v kontextu a zájmu celé obce a všech jejích občanů. Odbor byl zřízen usnesením vlády č. 85 ze dne 23. ledna 2008. Aktuálně je usnesením vlády č. 552 ze dne 30. července 2019 zařazený od 1. ledna 2020 do struktury Ministerstva pro místní rozvoj.

Pomáháme

obcím a městům při mapování a detailním poznávání problémů sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel, při přípravě a nastavování dlouhodobějších procesů pro jejich řešení a při získávání financí na tyto postupy.

Propojujeme

přitom místní subjekty (zejména obce a jejich úřady, neziskové organizace, školy a školská zařízení, Úřad práce, zaměstnavatele, policii a veřejnost), aby při sociálním začleňování spolupracovaly.

Spolupracujeme

s ministerstvy, přenáší informace z komunální úrovně směrem ke státní správě, podílí se na formování státní politiky sociálního začleňování a její koordinaci.

V současné chvíli Agentura spolupracuje se 109 obcemi z celé České republiky.

Ředitelem Agentury je PhDr. David Beňák, Ph.D..

Jak fungujeme

Agentura pro sociální začleňování používá během tříleté spolupráce s daným městem či obcí následující nástroje:

• Lokální partnerství
je platforma, na které dochází k pravidelnému setkávání zástupců samosprávy, státní správy, neziskového sektoru a dalších aktérů, kteří jsou nebo mohou být angažováni v procesu sociálního začleňování v obci. Členové partnerství se setkávají na pravidelných jednáních několikrát ročně (případně v tématických pracovních skupinách) a společně připravují strategické plány a konkrétní projekty pro podporu sociálního začleňování. Lokální partnerství je základem činnosti Agentury pro sociální začleňování v jednotlivých lokalitách.

• Situační analýzy
jsou podrobné výzkumy, které shrnují stav lokality a potřeby jejích obyvatel v oblastech bydlení, vzdělávání, zaměstnání apod. Tyto analýzy tvoří dobrý základ pro následující fázi práce v lokalitě, kterou je příprava strategického plánu.

• Strategické plány
jsou závazné rozvojové dokumenty, na jejichž přípravě se podílejí všichni členové lokálních partnerství. Obsahují souhrny potřeb lokalit získané ze situačních analýz a návrhy konkrétních opatření a projektů, které přispějí k jejich naplnění (vždy včetně termínů a odpovědných realizátorů). Na jeho přípravě se podílejí všichni členové lokálního partnerství, většinou rozděleni do tématických pracovních skupin. Plnění strategického plánu je následně monitorováno a plán je zpětně aktualizován a revidován.

• Projektové poradenství
Agentura poskytuje poradenství pro čerpání prostředků z evropských strukturálních fondů všem partnerům v lokálním partnerství. Jde především o podporu při vybírání vhodných dotačních titulů, přípravě projektových záměrů i žádostí. Agentura se zaměřuje na operační programy: OP Zaměstnanost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a Integrovaný regionální operační program.

Co je sociální vyloučení

Zjednodušeně řečeno, sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu.

Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.). Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. S postupným propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem.

Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení, a osvojují si specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami většinové společnosti. Proto někdy bývá soužití na první pohled problematické. Návyky získané adaptací na život v sociálním vyloučení pak ale těmto lidem znemožňují být úspěšní ve většinové společnosti, ztrácí (či ani nezískávají) hodnotové žebříčky středostavovského občana orientovaného na kariérní vzestup a úspěch. To je znovu a znovu uzavírá v pasti sociálního vyloučení. Z této pasti se lidé nedokáží dostat bez cizí pomoci.

Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita, zejména etnicita přisouzená. Podstatná část obyvatel Česka se nesprávně domnívá, že v případě sociálního vyloučení se jedná primárně o problém etnický, nikoliv sociální. Zjednodušeně řečeno, že důvodem chudoby a sociálního vyloučení části romské populace není její sociální situace, ale etnický původ. Přitom v současné době je již zřejmé, že ne všichni Romové v České republice žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, je Rom.

Podle výzkumu MPSV z roku 2006 žije ve vyloučených lokalitách cca 80 tis. obyvatel, a z toho téměř jednu čtvrtinu nelze považovat za Romy. V ČR přitom podle odborných odhadů žije okolo 170 tis. Romů. Na druhou stranu nelze opomíjet fakt, že sociální vyloučení je v České republice částečně etnizované. Etnická příslušnost (většinou romská) je totiž obvyklou příčinou negativního postoje většinové společnosti a částečné diskriminace, nejčastěji na trhu práce, ve vzdělávání a často i v bydlení. Romové jsou často stigmatizováni, tedy nálepkováni jako osoby nebo skupina osob tzv. „problémových“ nebo „nepřizpůsobivých“. Etnická, náboženská, národnostní kulturní či jiná odlišnost by proto měla být při řešení zohledněna tehdy, je-li zdrojem diskriminace či stigmatizace.

Zdroj: Švec, J. (ed.): Příručka pro sociální integraci, Úřad vlády ČR, odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách, 2010.

Cílové skupiny

Agentura pro sociální začleňování pracuje s následujícími cílovými skupinami:

1.) Nepřímo

– obyvatelé sociálně vyloučených lokalit

2.) Přímo

– obce (obecní a městské úřady, magistráty)
– instituce působící na území obce (ostatní úřady, školy, policie, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatelé)
– veřejnost.

Při vymezování působnosti Agentury není vhodné primárně zaměřit pozornost pouze na cílovou skupinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Není účelné stanovovat hranice (geografické či domnělé) sociálně vyloučené lokality a za příjemce pomoci či pozornosti považovat pouze obyvatele uvnitř tohoto prostoru, nadto pouze Romy (ať již takové, kteří se k romské národnosti hlásí, či takové, které je možné díky sumě rozpoznatelných vnějších znaků za Romy považovat).

Daleko vhodnější je Agenturu definovat jako řešitele sociálního problému, který se nejviditelněji projevuje vznikem sociálně vyloučených lokalit s převahou romského obyvatelstva. Úkolem Agentury navíc není pouze řešit problémy v již vzniklých vyloučených lokalitách, ale jejich vzniku také účinně předcházet. Takto definovaná působnost umožňuje zaměřit pozornost nejen na geograficky ohraničené lokality v čase jejich existence, ale obecně na místa (obce, městské čtvrti, apod.), kde obyvatelstvo (nebo jeho část) může být nebo je ohroženo sociálním vyloučením; a se zvláštní pozorností na Romy, kteří jsou sociálním vyloučením ohroženi nejvíce. Tato definice nevylučuje z přímé podpory také obyvatele majoritní společnosti či jiných menšin, kteří mohou být zasaženi kumulovaným znevýhodněním, které se nejčastěji manifestuje právě v sociálně vyloučených lokalitách.

Monitorovací výbor

Monitorovací výbor pro činnost Agentury pro sociální začleňování je jedním z výborů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, která je poradním orgánem vlády. Posláním výboru je komplexně vyhodnocovat činnost Agentury a navrhovat lokality, kde bude Agentura působit.

Výbor sleduje dopad činnosti Agentury na situaci v sociálně vyloučených lokalitách.

Statut Monitorovacího výboru byl schválen na zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny ze dne 23. října 2014 (usnesením Rady č. 9/2014). Aktualizovaný statut byl schválen 10. května 2019, na základě schválení Radou usnesením č. 6/2019.

Bližší informace o činnosti Monitorovacího výboru naleznete na stránkách Vlády České Republiky.

Ke stažení:

Statut monitorovacího výboru

Jednací řád Monitorovacího výboru

Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám

Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám je nástrojem pomoci obcím a jejich svazkům při začleňování sociálně vyloučených obyvatel a prevenci vzniku sociálního vyloučení z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) a jiných zdrojů za místní podpory Agentury.

Cílem Koordinovaného přístupu je na konkrétním území prostřednictvím komplexních vzájemně provázaných intervencí přispět k systémovým změnám v problematice sociálního vyloučení, a to s využitím principů participace. Charakter komplexní intervence se liší dle potřeb konkrétních lokalit.

Koordinovaný přístup vychází z dosavadní praxe Agentury ze spolupráce s obcemi a představuje prověřený komplexní soubor metod a nástrojů, s jejichž využitím Agentura provází obec od vstupní analýzy a sestavení lokálního partnerství, přes sestavení Strategického plánu sociálního začleňování k jeho naplňování a vyhodnocování, vč. revizí plánu, nebo zpracování nového navazujícího strategického dokumentu pro další období.

METODIKA KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM

Více info

VYHLÁŠENÍ VÝZVY PRO OBCE KE SPOLUPRÁCI V RÁMCI 7. VLNY KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU

Více info

AKTUALIZOVANÉ METODIKY KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM

Více info

ARCHIV STARŠÍCH VERZÍ METODIK KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM

Více info

VZDÁLENÁ DÍLČÍ PODPORA

Více info

Koordinovaný přístup k sociálnímu vyloučení 2021+

Koordinovaný přístup k sociálnímu vyloučení 2021+ (KPSV 2021+) je nástroj vládní politiky určený k podpoře vyšších a základních územně samosprávných celků vč. jejich sdružení (územní celky) a jejich klíčových partnerů. Opírá se o meziresortní spolupráci a strategie zaměřené na sociální začleňování s využitím prostředků národních či evropských fondů na podporu začleňování sociálně vyloučených obyvatel a prevenci vzniku sociálního vyloučení. KPSV 2021+ zajišťuje podporu plánování, řízení a realizace integračních a inkluzivních opatření v samostatné působnosti zapojených územních celků (především obcí), přičemž jedním z primárních nástrojů realizace těchto opatření je sociální práce. KPSV 2021+ navazuje na předchozí spolupráci v rámci koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL).

Bližší informace naleznete na stránce Koordinovaný přístup k sociálnímu vyloučení 2021+