O nás

O nás2020-08-11T11:49:10+02:00

Odbor pro sociální začleňování (Agentura) je jedním z odborů Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Agentura funguje od roku 2008 a je vládním nástrojem na podporu obcí, které řeší problematiku sociálního vyloučení.

Pomáháme

obcím a městům při mapování a detailním poznávání problémů sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel, při přípravě a nastavování dlouhodobějších procesů pro jejich řešení a při získávání financí na tyto postupy.

Propojujeme

přitom místní subjekty (zejména obce a jejich úřady, neziskové organizace, školy a školská zařízení, Úřad práce, zaměstnavatele, policii a veřejnost), aby při sociálním začleňování spolupracovaly.

Spolupracujeme

s ministerstvy, přenáší informace z komunální úrovně směrem ke státní správě, podílí se na formování státní politiky sociálního začleňování a její koordinaci.

V současné chvíli Agentura spolupracuje se 169 obcemi z celé České republiky.

Ředitelem Agentury je PhDr. David Beňák, Ph.D..

Jak fungujeme

Agentura pro sociální začleňování používá během tříleté spolupráce s daným městem či obcí následující nástroje:

• Lokální partnerství
je platforma, na které dochází k pravidelnému setkávání zástupců samosprávy, státní správy, neziskového sektoru a dalších aktérů, kteří jsou nebo mohou být angažováni v procesu sociálního začleňování v obci. Členové partnerství se setkávají na pravidelných jednáních několikrát ročně (případně v tématických pracovních skupinách) a společně připravují strategické plány a konkrétní projekty pro podporu sociálního začleňování. Lokální partnerství je základem činnosti Agentury pro sociální začleňování v jednotlivých lokalitách.

• Situační analýzy
jsou podrobné výzkumy, které shrnují stav lokality a potřeby jejích obyvatel v oblastech bydlení, vzdělávání, zaměstnání apod. Tyto analýzy tvoří dobrý základ pro následující fázi práce v lokalitě, kterou je příprava strategického plánu.

• Strategické plány
jsou závazné rozvojové dokumenty, na jejichž přípravě se podílejí všichni členové lokálních partnerství. Obsahují souhrny potřeb lokalit získané ze situačních analýz a návrhy konkrétních opatření a projektů, které přispějí k jejich naplnění (vždy včetně termínů a odpovědných realizátorů). Na jeho přípravě se podílejí všichni členové lokálního partnerství, většinou rozděleni do tématických pracovních skupin. Plnění strategického plánu je následně monitorováno a plán je zpětně aktualizován a revidován.

• Projektové poradenství
Agentura poskytuje poradenství pro čerpání prostředků z evropských strukturálních fondů všem partnerům v lokálním partnerství. Jde především o podporu při vybírání vhodných dotačních titulů, přípravě projektových záměrů i žádostí. Agentura se zaměřuje na operační programy: OP Zaměstnanost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a Integrovaný regionální operační program.

Co je sociální vyloučení

Zjednodušeně řečeno, sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu.

Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.). Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. S postupným propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem.

Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení, a osvojují si specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami většinové společnosti. Proto někdy bývá soužití na první pohled problematické. Návyky získané adaptací na život v sociálním vyloučení pak ale těmto lidem znemožňují být úspěšní ve většinové společnosti, ztrácí (či ani nezískávají) hodnotové žebříčky středostavovského občana orientovaného na kariérní vzestup a úspěch. To je znovu a znovu uzavírá v pasti sociálního vyloučení. Z této pasti se lidé nedokáží dostat bez cizí pomoci.

Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita, zejména etnicita přisouzená. Podstatná část obyvatel Česka se nesprávně domnívá, že v případě sociálního vyloučení se jedná primárně o problém etnický, nikoliv sociální. Zjednodušeně řečeno, že důvodem chudoby a sociálního vyloučení části romské populace není její sociální situace, ale etnický původ. Přitom v současné době je již zřejmé, že ne všichni Romové v České republice žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, je Rom.

Podle výzkumu MPSV z roku 2006 žije ve vyloučených lokalitách cca 80 tis. obyvatel, a z toho téměř jednu čtvrtinu nelze považovat za Romy. V ČR přitom podle odborných odhadů žije okolo 170 tis. Romů. Na druhou stranu nelze opomíjet fakt, že sociální vyloučení je v České republice částečně etnizované. Etnická příslušnost (většinou romská) je totiž obvyklou příčinou negativního postoje většinové společnosti a částečné diskriminace, nejčastěji na trhu práce, ve vzdělávání a často i v bydlení. Romové jsou často stigmatizováni, tedy nálepkováni jako osoby nebo skupina osob tzv. „problémových“ nebo „nepřizpůsobivých“. Etnická, náboženská, národnostní kulturní či jiná odlišnost by proto měla být při řešení zohledněna tehdy, je-li zdrojem diskriminace či stigmatizace.

Zdroj: Švec, J. (ed.): Příručka pro sociální integraci, Úřad vlády ČR, odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách, 2010.

Cílové skupiny

Agentura pro sociální začleňování pracuje s následujícími cílovými skupinami:

1.) Nepřímo

– obyvatelé sociálně vyloučených lokalit

2.) Přímo

– obce (obecní a městské úřady, magistráty)
– instituce působící na území obce (ostatní úřady, školy, policie, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatelé)
– veřejnost.

Při vymezování působnosti Agentury není vhodné primárně zaměřit pozornost pouze na cílovou skupinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Není účelné stanovovat hranice (geografické či domnělé) sociálně vyloučené lokality a za příjemce pomoci či pozornosti považovat pouze obyvatele uvnitř tohoto prostoru, nadto pouze Romy (ať již takové, kteří se k romské národnosti hlásí, či takové, které je možné díky sumě rozpoznatelných vnějších znaků za Romy považovat).

Daleko vhodnější je Agenturu definovat jako řešitele sociálního problému, který se nejviditelněji projevuje vznikem sociálně vyloučených lokalit s převahou romského obyvatelstva. Úkolem Agentury navíc není pouze řešit problémy v již vzniklých vyloučených lokalitách, ale jejich vzniku také účinně předcházet. Takto definovaná působnost umožňuje zaměřit pozornost nejen na geograficky ohraničené lokality v čase jejich existence, ale obecně na místa (obce, městské čtvrti, apod.), kde obyvatelstvo (nebo jeho část) může být nebo je ohroženo sociálním vyloučením; a se zvláštní pozorností na Romy, kteří jsou sociálním vyloučením ohroženi nejvíce. Tato definice nevylučuje z přímé podpory také obyvatele majoritní společnosti či jiných menšin, kteří mohou být zasaženi kumulovaným znevýhodněním, které se nejčastěji manifestuje právě v sociálně vyloučených lokalitách.

Monitorovací výbor

Monitorovací výbor pro činnost Agentury pro sociální začleňování je jedním z výborů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, která je poradním orgánem vlády. Posláním výboru je komplexně vyhodnocovat činnost Agentury a navrhovat lokality, kde bude Agentura působit.

Výbor sleduje dopad činnosti Agentury na situaci v sociálně vyloučených lokalitách. Schvaluje také kritéria i samotný výběr lokalit, které se hlásí ke spolupráci s Agenturou, popř. i předčasné ukončení činnosti Agentury v lokalitě.

Statut Monitorovacího výboru byl schválen na zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny ze dne 23. října 2014 (usnesením Rady č. 9/2014). Aktualizovaný statut byl schválen 10. května 2019, na základě schválení Radou usnesením č. 6/2019.

Členové Monitorovacího výboru:

  • Husák Jan, Mgr. předseda výboru (Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny – místopředseda Rady)
  • Albert Gwendolyn (expertka, aktivistka)
  • Bartů Lumír, Mgr. (Asociace krajů ČR)
  • Hančin Peter, Bc. (KRKO Moravskoslezský kraj)
  • Köttnerová Renáta, PhDr. (KRKO Olomoucký kraj, členka Rady)
  • Zeman Marek, Mgr. (zástupce IROP)
  • Lukač Štefan, Mgr. (KRKO Ústecký kraj)
  • Petroková Helena, Ing. (zástupkyně OP Z)
  • Pospíšil David, Mgr (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
  • Pospíšil Petr, RNDr. (Svaz měst a obcí ČR)
  • Theuserová Iveta, DiS. (Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny)
  • Štern Petr, Mgr. expert (Byznys pro společnost)

Ke stažení:

Statut monitorovacího výboru

Jednací řád Monitorovacího výboru

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti

V červnu 2011 podepsaly Česká republika, Norsko, Island a Lichtenštejnské knížectví Memoranda o porozumění pro implementaci Finančního mechanismu EHP a Finančního mechanismu Norska. Na programovou oblast „Místní a regionální iniciativy pro snižování nerovností a podporu sociálního začleňování“ bylo v Memorandu vyhrazeno 1 242 000 Eur s tím, že program bude realizován prostřednictvím předem definovaného projektu, který připraví a bude realizovat Úřad vlády ČR.

Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s MF ČR dopracovala ve druhé polovině roku 2011 návrh programu a předem definovaného projektu, které byly počátkem roku 2012 odeslány dárcům ke schválení. Program byl schválen Norskou stranou 31. 10. 2013 a projekt jako takový byl MF ČR schválen na konci března 2014. V současné době koordinátoři aktivit rozpracovávají detailní soubor aktivit a připravuje se specifikace zadávací dokumentace veřejných zakázek. Vyhlášení veřejných zakázek předpokládáme v červnu tohoto roku.

Násilí z nenávisti

Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich majetku, hodnotám a způsobu života. Symbolický útok vůči jednotlivci z důvodu jeho příslušnosti k určité skupině. Útok se nezakládá na pachatelově zkušenosti s konkrétní osobou. V českém prostředí mnoho útoků míří proti romské komunitě. Jejich oběťmi se však stávají i jiné etnické a národnostní menšiny. Stejně tak jako původ a barva pleti jsou společným jmenovatelem nenávistných incidentů, záminkou pro útoky může být i náboženská příslušnost, sexuální identita, zdravotní stav, příslušnost k subkultuře nebo sociální skupině.

Zdroj: In Iustitia, www.in-ius.cz

Východiska kampaně

Nejen ulice měst, ale také online prostředí se stává prostorem pro nekontrolované šíření násilí a nenávisti. Velkou popularitu získávají různé fámy a dezinformace, sociální sítě se stávají prostorem pro koordinaci akcí a mobilizaci zvláště mladé veřejnosti. Tradiční média často v honbě za senzací stereotypy a nesnášenlivost zesilují, chybí pohled obětí a ohrožených skupin.

Napjatou situaci často umocňují některé projevy nejen komunálních politiků, kteří svými populistickými projevy a akcemi zvyšují celospolečenskou tendenci podceňovat závažnost násilí z nenávisti a hledat radikální řešení, jež hrají do karet krajně pravicovým uskupením. Přesto existuje celá řada příkladů dobrých praxe sociální integrace a dobrého soužití, a komunální představitelé, kteří jsou jejich nositelé.

Školy jsou v řadě případů prostorem vzniku zárodku konfliktů, které mohou expandovat i mimo prostor školy. Atmosféra napětí a konfliktu netvoří vhodné podmínky pro kvalitní vzdělávání.

Policie aktivně zasahuje proti extremistickým projevům, nicméně násilí z nenávisti je fenomén, který výrazně překračuje pole extremismu.

Cíle kampaně

Snížit napětí ve společnosti a radikalizaci mladé veřejnosti skrze komunikační kampaň, která bude aktivně vyvracet dezinformace a mýty, poskytne argumentační výbavu, nabídne alternativy k násilným řešením problémů a získá větší prostor v médiích pro oběti a ohrožené skupiny

Posílit schopnosti klíčových aktérů (školy, zástupci obcí, policie, místní iniciativy) násilí předvídat, preventivně působit a profesionálně a kvalitně jej zvládat a ve chvílích eskalace konfliktu, poskytovat podporu obětem.

Posílit schopnosti klíčových aktérů využít (mediální) komunikaci jako prostředek zmírňování napětí a obhajobu integračních opatření

Plánované aktivity

  • Celostátní mediální kampaň proti násilí z nenávisti (mladí 15-25 let)
  • Vzdělávací aktivity pro místní aktéry (školy, policie) v Ústeckém a Moravskoslezském kraji
  • Šíření dobrých praxí sociálního začleňování a soužití (starostové a další představitelé měst a obcí, místní organizace a sdružení) a výzkumné aktivity (lichva, migrace)

Rozpočet projektu (ke stažení ve formátu pdf)

Tisková zpráva Ministerstva financí: Cíle podpory EHP a Norských fondů si česká strana vybírá sama

Ministerstvo financí – Národní kontaktní místo pro EHP a Norské fondy – reaguje na množící se zkreslené informace a spekulace ohledně významu a účelu EHP a Norských fondů v České republice. Česká republika je příjemcem prostředků z těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). Od té doby byly jejich prostřednictvím podpořeny stovky projektů za více než 6 miliard korun.

Poskytovateli prostředků jsou tři členské státy EHP – Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Podpora je poskytována šestnácti zemím ve střední, východní a jižní Evropě, přičemž se jedná převážně o tzv. nové členské země EU. Hlavním posláním EHP a Norských fondů je snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě a posilování bilaterálních kontaktů a vzájemné spolupráce.

Programové oblasti, které jsou v ČR podporovány, byly zvoleny českou stranou a zakotveny v bilaterálních Memorandech o porozumění mezi ČR a donory, která byla odsouhlasena vládou ČR. Následná příprava programů, vyhlašování otevřených výzev a výběr projektů byly již zcela v gesci českých zprostředkovatelů programů. Za podporu konkrétních projektů tedy nese zodpovědnost česká strana a donoři do tohoto procesu nemohou v žádném případě zasahovat. EHP a Norské fondy navíc kladou důraz především na transparentnost, což vylučuje jakékoliv tlaky na prosazování ideologických či politických záměrů jiného státu v České republice.

V současné době jsou dokončovány projekty z období 2009-2014, v rámci kterého Česká republika do současnosti vyčerpala přibližně 3,5 miliardy korun. Zatímco v prvním období 2004-2009 byla téměř polovina podpory investována do revitalizace kulturního dědictví, nyní jsou finance rozděleny rovnoměrněji mezi programy, do kterých patří např. podpora současného umění, ochrana životního prostředí, sociální a zdravotní rozvoj, spolupráce ve vzdělávání, vědě a výzkumu, posílení neziskového sektoru či spolupráce v justici. Jedná se o oblasti, které jsou z rozpočtu ČR financovány jen minimálně, či se objem poskytovaných prostředků v těchto oblastech snižuje.

www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2016/cile-podpory-ehp-a-norskych-fondu-si-ces-24907

Nejčastější dotazy

Co je Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti?

Základní informace o projektu:

  • cílem je kultivace diskusí a přístupu k ohroženým menšinám v několika rovinách (masmédia, sociální média, činnost policie, prostředí škol, samospráva v oblastech se sociálně vyloučenými lokalitami)
  • začal v 03/2014 a skončí v 04/2017
  • má celkový rozpočet 39.749.999 Kč, je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (EEA Grants) a státním rozpočtem ČR (7.950.000 Kč)
  • skládá se z několika projektových aktivit, nejznámější je Celostátní mediální kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti (HateFree Culture či HFC), další aktivity se věnují školám, policii, výzkumům a přenosu dobrých praxí pro řešení sociálního vyloučení.
  • příjemcem grantu je Odbor pro sociální začleňování (Agentura) Úřadu vlády ČR
  • projekt úspěšně prošel interním auditem a kontrolou dvou odborů MFČR, je podrobně monitorován MFČR ve čtyřměsíčním cyklu
  • hlavním tématem projektu je násilí z nenávisti (definice pojmu na webu hatefree.cz).

Z jakých aktivit se projekt skládá?

Projekt Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti se skládá z celkem sedmi projektových aktivit:
1. Celostátní mediální kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti HateFree Culture

Mediální kampaň byla původně cílená na skupinu „mladí dospělí“ (15-24 let) a má za cíl kultivovat diskusi týkající se menšin ohrožených násilím z nenávisti ve veřejném prostoru a na sociálních sítích. Teroristické útoky na konci roku 2014 a migrační vlna v roce 2015 zvedly o tematiku zájem, cílová skupina se přirozeně rozšířila, a HateFree Culture je nyní sociální značkou, která je významným účastníkem komunikace v oblasti lidských práv, práv menšin a prevence násilí z nenávisti. Tým zodpovědný za aktivitu poskytuje médiím službu analýzy hoaxů. Výstupy projektu jsou především moderované diskuse na profilech na sociálních sítích (facebook  a twitter), spotové kampaně v rádiu a TV, umělecké performance HateFree Art, síť míst podporujících výchozí ideu projektu HateFree Zones a účast na eventech, které s tématem souvisejí. Výstupy těchto činností jsou k nahlédnutí na www.hatefree.cz.

Udržitelnost: Odbor pro sociální začleňování (Agentura) bude hledat zdroje pro financování aktivit mediální kampaně HateFree Culture i po ukončení projektu.

2. Regionální vzdělávací aktivity pro policii v Ústeckém a Moravskoslezském kraji

Zástupci několika složek policie (pořádková, kriminální, obecní, tiskoví mluvčí) absolvují školení v tematice násilí z nenávisti z pohledu právního (identifikace trestného činu násilí z nenávisti)
a psychologického (specifika práce s obětí).

Udržitelnost: Odbor pro sociální začleňování (Agentura) jedná s vedením Policie ČR o včlenění metodiky vzdělávání policistů v oblasti násilí z nenávisti do národního systému vzdělávání Policie ČR.

3. Vzdělávací aktivity pro žáky a pedagogické pracovníky Ústeckého a Moravskoslezského kraje

Na 10 školách v ČR proběhne pilotáž zavedení mediace a peer mediace jako techniky řešení konfliktů. Vybraní učitelé i žáci projdou mediačním výcvikem, vedení škol a sborovny budou podpořeny školením a supervizí. V rámci aktivity bude vytvořena také „Mediální dílna“ – online prostředí pro práci ve školních týmech, které podporuje diskuzi, reflexi a kultivaci postojů žáků druhého stupně ZŠ v tematice tolerance vůči odlišným sociálním skupinám.

Udržitelnost: Nezisková organizace, která bude dodavatelem služeb, zařadí metodiku implementace školní mediace do svého portfolia. Mediální dílna bude v provozu po dobu min. 5 let.

4. Šíření dobré praxe v sociálně vyloučených lokalitách

Tvůrci lokálního veřejného mínění v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami (komunální politici, úředníci, novináři, pracovníci neziskových organizací) absolvují školení v oblasti komunikace témat týkajících se sociálního začleňování. Nositelé dobrých praxí (pracovníci obecních úřadů, neziskových organizací apod.) budou podporovat své kolegy v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami prostřednictvím tzv. PR pohotovosti a portálu, kde budou dobré praxe popsány a tříděny.

Udržitelnost: Odbor pro sociální začleňování (Agentura) bude vytvořený znalostní portál a pracovní síť dále rozvíjet v rámci své vlastní činnosti, obsah portálu bude veřejně dostupný.

5. Výzkum nových forem lichvy a migrace v sociálně vyloučených lokalitách

Na rešerše a sekundární analýzy navázal terénní výzkum v sociálně vyloučených lokalitách, který identifikoval aktuální stav v oblasti lichvy a vnitřní migrace.

Udržitelnost: Odbor pro sociální začleňování (Agentura) bude výsledky výzkumů využívat ve své vlastní činnosti, výstupy budou veřejně dostupné.

6. Evaluace dopadu projektu a 7. Management

Projekt je řízen v souladu s legislativou, interními předpisy Úřadu vlády a Příručkou pro příjemce dotace. Jeho výstupy a dopad jsou předmětem průběžné i závěrečné evaluace. V průběhu projektu jsou vytvářeny podmínky pro to, aby vytvořené postupy, metodiky a díla využíval Odbor pro sociální začleňování (Agentura) a další (neziskové, státní) organizace v době po ukončení financování projektových aktivit.

Udržitelnost: Výstup Manuál dobré kampaně, který shrnuje zkušenost z vedení aktivit i projektu jako celku, bude sloužit jako zdroj informací pro další kampaně organizované Odborem pro sociální začleňování (Agenturou) nebo spolupracujícími organizacemi.

Kolik zaměstnanců má projekt?

Na všech sedmi aktivitách projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti pracuje celkem 10 osob v rozsahu polovičních úvazků. Všichni zaměstnanci na projektu pracují v rámci Dohody o pracovní činnosti nebo Dohody o provedení práce. Dohody o pracovní činnosti jsou limitovány maximální výší 80 hodin za měsíc, Dohoda o provedení práce je limitována 300 hodinami za rok.

1. Řízení a administrace projektu – 3 pracovní pozice:

  • vedoucí projektu v rozsahu 0,5 úvazku
  • administrátor/ka pro interní agendu v rozsahu max. 300 hodin ročně
  • administrátor/ka pro agendu norských fondů v rozsahu max. 300 hodin ročně
  • administrátor/ka pro personální agendu, komunikační strategii a krizovou komunikaci v rozsahu max. 300 hodin ročně

2. Celostátní mediální kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti (HateFree Culture) – 4 pracovní pozice v celkovém rozsahu 2,0 úvazku:

  • koordinátor/ka v rozsahu 0,5 úvazku
  • asistent/ka pro HateFree Zones a spolupráci v rozsahu 0,5 úvazku
  • asistent/ka pro sociální sítě v rozsahu 0,5 úvazku
  • asistent/ka pro sociální sítě v rozsahu 0,5 úvazku

3. Regionální vzdělávací aktivity pro policejní složky v Ústeckém a Moravskoslezském kraji – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,5 úvazku:

  • koordinátor/ka v rozsahu 0,5 úvazku

4. Vzdělávací aktivity pro žáky a pedagogické pracovníky Ústeckého a Moravskoslezského kraje – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,5 úvazku:

  • koordinátor/ka v rozsahu 0,5 úvazku

5. Šíření dobré praxe v sociálně vyloučených lokalitách – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,5 úvazku:

  • koordinátor/ka v rozsahu 0,5 úvazku

6. Výzkum nových forem lichvy a migrace v sociálně vyloučených lokalitách – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,25 úvazku (aktivita již ukončena)

7. Evaluace dopadu projektu – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,25 úvazku:

  • koordinátor/ka v rozsahu 0,25 úvazku

Kolik zaměstnanců má HateFree Culture?

Celostátní mediální kampaň HateFree Culture je zajišťována 4 pracovními pozicemi v celkovém rozsahu úvazku 2,0:

  • koordinátor mediální kampaně v rozsahu 0,5 úvazku
  • asistent pro HateFree Zones a spolupráci v rozsahu 0,5 úvazku
  • asistentka pro sociální sítě v rozsahu 0,5 úvazku
  • asistentka pro sociální sítě v rozsahu 0,5 úvazku

Jaký je rozpočet projektu?

Rozpočet celého projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti (všech sedmi projektových aktivit) je 39 749 999 Kč. Kompletní rozpočet je uveřejněný na webových stránkách Odboru pro sociální začleňování (Agentury) Úřadu vlády ČR (na webu socialni-zaclenovani.cz zde) a obsahuje popis jednotlivých kapitol všech projektových aktivit.

Jaký je rozpočet HateFree Culture?

Rozpočet projektové aktivity s názvem Celostátní mediální kampaň HateFree Culture, která je jednou ze sedmi aktivit projektu, je 7 630 076 Kč. Pro šíření výstupů mediální kampaně je využívána také kapitola publicity ve výši 9 880 000 Kč – jedná se o nákup vysílacích časů, pronájem reklamních ploch a výlep letáků, reklamu a inzerci na internetu, reklamu v tisku a veřejné promo akce a prezentace (projekce filmů, výstavy, festivaly apod.).

Jakou měrou je projekt financován z veřejných peněz?

Rozpočet projektu je financován z 80 % z Norských fondů a z 20 % ze státního rozpočtu ČR (7.950.000 Kč).

Kdo a jak kontroluje čerpání rozpočtu projektu?

Projekt úspěšně prošel interním auditem Úřadu vlády ČR a hloubkovou kontrolou dvou odborů Ministerstva financí ČR. Během celého svého trvání je pravidelně podrobován kontrole ze strany Ministerstva financí ČR, coby zprostředkovatele dotace, formou monitorovacích zpráv ve čtyřměsíčních cyklech. Výroční i průběžné zprávy zasílá Odbor pro sociální začleňování (Agentura) na ústředí finančního mechanismu EEP a Norských fondů v Bruselu.

Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám

Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám je nástrojem pomoci obcím a jejich svazkům při začleňování sociálně vyloučených obyvatel a prevenci vzniku sociálního vyloučení z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) a jiných zdrojů za místní podpory Agentury.

Cílem Koordinovaného přístupu je na konkrétním území prostřednictvím komplexních vzájemně provázaných intervencí přispět k systémovým změnám v problematice sociálního vyloučení, a to s využitím principů participace. Charakter komplexní intervence se liší dle potřeb konkrétních lokalit.

Koordinovaný přístup vychází z dosavadní praxe Agentury ze spolupráce s obcemi a představuje prověřený komplexní soubor metod a nástrojů, s jejichž využitím Agentura provází obec od vstupní analýzy a sestavení lokálního partnerství, přes sestavení Strategického plánu sociálního začleňování k jeho naplňování a vyhodnocování, vč. revizí plánu, nebo zpracování nového navazujícího strategického dokumentu pro další období.

METODIKA KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM

Více info

VYHLÁŠENÍ VÝZVY PRO OBCE KE SPOLUPRÁCI V RÁMCI 7. VLNY KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU

Více info

AKTUALIZOVANÉ METODIKY KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM

Více info

ARCHIV STARŠÍCH VERZÍ METODIK KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM

Více info

VZDÁLENÁ DÍLČÍ PODPORA

Více info