METODIKA KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM

|METODIKA KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM
METODIKA KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM2019-10-31T15:36:55+02:00

METODIKA KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM

Metodika koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám představuje dokument, který je základem působení Agentury v obcích a městech během současného programového období evropských fondů. Metodika byla poprvé představena 19. 1. 2015 a od té doby byla několikrát aktualizována.

Agentura materiál připravila ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Metodika podrobně představuje tzv. Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám uplatňovaný v obcích a městech řešících problematiku sociálního vyloučení, které se rozhodnou využít přitom podporu Agentury.

Metodika popisuje roli obcí, Agentury i dalších aktérů v tomto procesu, přípravu místního strategického plánu i to, jak bude koordinovaný přístup uplatňován v jednotlivých sférách i oblastech (sociální služby, zaměstnanost, bydlení, vzdělávání, bezpečnost, rodinná politika). Strategický plán sociálního začleňování je široce pojatou strategií integrující oblasti vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti, bezpečnosti, dluhové problematiky, sociálních služeb i obecně podpory sociální soudržnosti a rozvoje obce či regionu v kontextu dostupných zdrojů. Má proto řadu styčných ploch s různými typy strategických dokumentů, v praxi nejčastěji s komunitními plány sociálních služeb, integrovanými plány rozvoje měst, plány prevence kriminality obcí i krajů, obecními a krajskými plány integrace Romů a dalších menšin, apod. SPSZ je vzhledem k ostatním strategickým dokumentům jistou zastřešující strategií, zavedené strategické dokumenty však bude respektovat, pokud plán nebudou oslabovat nebo zužovat.

Klíčovým aktérem SPSZ je město, obec či svazek obcí, které podávají ke spolupráci přihlášku do výběrového řízení vyhlášeného Agenturou. Základními kritérii pro výběr jsou potřebnost, komplexnost předpokládané intervence a tedy i záměr využít financování z více operačních programů (OP Z, OP VVV, IROP), potenciál opatření zlepšit situaci cílových skupin, absorpční kapacita v obci a u relevantních partnerů, podpora vedení obce ke spolupráci s Agenturou a k zavádění proinkluzivních opatření. Nositelem plánu je obec, případně svazek obcí, žadateli v rámci KPSVL však mohou být i další subjekty, podle oprávněných příjemců definovaných jednotlivými výzvami u operačních programů vymezených níže.

KPSVL je určen pro obce, které na svém území chtějí systematicky řešit problém sociálního vyloučení, zejména sociálně vyloučených lokalit, a budou k tomuto řešení potřebovat podporu z prostředků ESIF, zejména pak pro:

  • obce, které předpokládají využití více než jednoho operačního programu. V rámci KPSVL budou koordinovány výzvy k předkládání projektů z OPZ, OP VVV a IROP,
  • obce, které předpokládají podání více než jednoho či dvou projektů, neboť v rámci SPSZ budou tyto projekty dobře provázány a v rámci SPSZ navázány na obecní sociální politiky,
  • obce, které už mají vybudován tým či odborné pracovníky pro zpracování a realizaci projektů z ESIF, tak i pro projektově nezkušené. Těm poslouží podpora při zpracovávání a realizaci projektů poskytnutá ve vyjednaném rozsahu Agenturou,
  • obce, které předpokládají využít zejména OP Z, neboť k SPSZ bude MPSV vázat prostředky vyhrazené na projekty plánované v rámci SPSZ,
  • obce, které chtějí využít možnosti výstavby a rekonstrukce bytů pro účely sociálního bydlení, neboť v rámci IROP bude vypsána výzva, která bude určena pouze pro obce a partnery spolupracují pouze v režimu KPSVL, čímž se pro žadatele omezuje konkurenční prostředí,
  • obce, které již v uplynulém období realizovaly rozsáhlé projekty, které plánují nadále rozvíjet (i s ohledem na podmínky udržitelnosti výstupů dosavadních projektů).

KPSVL naopak není vhodný pro:

  • obce, které nechtějí řešit všechny nebo větší část oblastí, které se sociálního vyloučení týkají, dohromady (služby, bydlení, zaměstnanost, vzdělávání, bezpečnost),
  • velmi malé obce s malým počtem sociálně vyloučených obyvatel. KPSVL předpokládá relativně vyšší alokaci do území, ale zároveň efektivní a účelné využití prostředků, včetně dostatečného počtu oprávněných příjemců podpory z cílových skupin. Pro malé obce je vhodné spojování do svazků v území, které je přirozeně propojené.

V rámci KPSVL bylo k 29. 10. 2019 do spolupráce zapojeno již 108 měst, obcí a svazků obcí. V současnosti je do KPSVL zařazeno 104 obcí, se kterými Agentura v spolupracuje.

1. vlna – 10 lokalit (9 obcí a 1 svazek obcí): Dubí, Chodov, Kadaň, Krnov, Obrnice, Odry, Osoblažsko, Ostrava, Roudnice a Štětí

2. vlna – 15 lokalit (9 obcí a 6 svazků obcí): České Velenice, Bruntál, Frýdlantsko, Jesenicko, Klášterec-Vejprty, Kolín, Litvínov, Moravský Beroun, Poběžovicko, Příbram, Ralsko, Slaný, Velké Hamry, Vrbensko a Žluticko

3. vlna – 3 lokality (3 obce): Brno, Děčín a Kraslice

4. vlna – 9 lokalit (8 obcí a 1 svazek obcí): Chomutov, Liberec, Most, Nový Bor, Postoloprty, Sokolov, Varnsdorf, Vítkovsko a Žďár nad Sázavou

5. vlna – 4 lokality (3 obce a 1 svazek obcí): Břeclav, Vsetín, Rumburk – Staré Křečany, Tanvald, který spolupráci ukončil

6. vlna – 10 lokalit (8 obcí a 2 svazky obcí): Aš, Fulnek, Havlíčkův Brod, Jirkov, Písek, Rotava – Nová Ves, Rozvodí, Smržovka a Valašské Meziříčí, Desná, která spolupráci již ukončila

7. vlna – 4 lokality (4 obce): Česká Kamenice, Jihlava, Moravská Třebová, Žatec

 

Aktualizované verze Metodik koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám

Archiv starších verzí Metodik koordinovaného přístupu