„Pomohli jsme nastavit systém.“ Rozhovor s ředitelem Agentury pro sociální začleňování Martinem Šimáčkem o konci spolupráce s Ostravou
Agentura pro sociální začleňování a statutární město Ostrava se letos dohodly na ukončení více než desetileté spolupráce, kterou obě strany hodnotí jako úspěšně naplněnou. Agentura se chce nyní soustředit na podporu obcí, které jsou na tom z hlediska plánování a koordinace sociálního začleňování méně dobře. Podle ředitele Agentury Martina Šimáčka se tak ukončuje spolupráce tam, kde už jsou města dostatečně samostatná a intenzivní podporu nepotřebují.
O tomto kroku jsme na Romea.cz už informovali v samostatném článku. Nyní přinášíme kompletní znění odpovědí Martina Šimáčka na naše otázky, které přibližují důvody ukončení spolupráce, její výsledky a plány Agentury do budoucna.
Co konkrétně vedlo k dohodě o ukončení spolupráce s městem Ostrava?
V roce 2024 jsme provedli vyhodnocení spolupráce se všemi městy a obcemi, se kterými Agentura spolupracuje. Udělali jsme to proto, že jsme chtěli zvýšit účelnost působení Agentury v území, pokračovat ve spolupráci tam, kde je to potřebné a efektivní, a naopak ji ukončit v obcích, ve kterých spolupráce produktivní není. Skončili jsme v řadě obcí, ve kterých byl náš přínos malý, obce na pobídky od nás reagovaly jen minimálně a intenzita spolupráce byla nízká. Respektujeme, že obce jsou samosprávné celky, a pokud o podporu Agentury nemají zájem, není účelné, abychom v nich zůstávali.
Skončili jsme ale také spolupráci s obcemi, nebo ji převedli do režimu méně intenzivního poradenství, tam, kde jsou obce v řízení plánovaní, řízení a realizaci opatření velmi samostatné, čerpaly od nás podporu, ale již ji v intenzivní podobě nepotřebují a jsou připravené pokračovat v zavedených opatřeních a jejich dalším rozvoji bez naší pomoci na místě.
To přirozeně neznamená, že v takových obcích je vše vyřešené, problém sociálního vyloučení vymizel a není zapotřebí jej dál intenzivně řešit. Taková situace nenastane v žádné obci nikdy. Jde však o to, zda k problému obce přistupují konstruktivně, řeší ho účelně a s ohledem na potřeby svých obyvatel, pokud možno na základě dobrých dat z území, koordinovaně a s využitím efektivních opatření. V takovém případě intenzivní podporu Agentury nepotřebují a naše spolupráce se může rozvolnit.
V optimálním případě Agentura působí v obci po určité období, ve kterém pomůže obci problém dobře zmapovat, naplánovat jeho řešení, zavést konkrétní opatření, zapojit do toho veřejnost a začít zavedená opatření vyhodnocovat, zda fungují a pomáhají situaci obyvatel řešit.
Konkrétně v Ostravě jsme při vyhodnocování spolupráce došli k oboustranné shodě s tím, že ji můžeme ukončit. Agentura působila v Ostravě 11 let a zásadním způsobem přispěla k řadě důležitých pozitivních změn, které dokládají například vysoké počty připravených a realizovaných projektů v oblastech bydlení, řešení dluhů, zaměstnanosti, prevence kriminality, podpory rodin a dalších.
Výrazně se také změnil a zefektivnil způsob řízení politik sociálního začleňování magistrátu města Ostravy, k čemuž mj. přispěl program, který jsme s Ostravou realizovali v uplynulých dvou letech.
Program je založený na pravidelném zjišťování a vyhodnocování potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně vyloučených. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví s těmito daty pracuje a díky nim samostatně řídí přípravu plánu sociálního začleňování a komunitního plánu. Odbor pod vedením pana vedoucího Živčáka pravidelně monitoruje sociálně vyloučené lokality, pracuje s informacemi sociálních pracovníků, kteří realizují pravidelná setkání v lokalitách s názvem Místa pro dialog. Na nich se hovoří o aktuálních informacích a podnětech z lokalit. V sociálně rizikových lokalitách se scházejí multidisciplinární týmy, je jich celkem 7 v 6 městských obvodech.
Aktuálně je v realizaci Plán sociálního začleňování na roky 2022-2027. Ten obsahuje celkem 23 rozsáhlých a komplexních specifických cílů v oblastech bydlení, prevence kriminality, zaměstnanosti a dluhové problematiky, rodiny, participace a zdraví.
V posledních dvou letech spolupráce v režimu Koordinovaného přístupu k sociálnímu začleňování a právě v návaznosti na Plán sociálního začleňování bylo zahájeno celkem 18 projektů z prostředků operačního programu zaměstnanost Plus a dva 2 infrastrukturní projekty z IROP v celkové výši 178,7 mil. Kč.
Mezi projekty je například rozšíření počtu asistentů prevence kriminality a domovníků-preventistů, kteří přispívají k prevenci kriminality, dále vznik nových unikátních služeb, jako krizová pomoc zaměřená na stabilizaci zdraví lidí bez domova anebo sociálně aktivizační služba pro rodiny ohrožené závislostí, jež nabízí vedle sociální práce i terapeutickou podporu, zavedení zdravotně-sociálních pracovníků a mediátorů zdraví, rozšíření kapacity dluhového poradenství, a mnoho dalších.
Do Plánu sociálního začleňování jsou propsány i další projekty realizované městem, jako je projekt na sociální bydlení a zřízení kontaktního místa pro bydlení anebo projekt na podporu žáků ZŠ, u nichž hrozí předčasný odchod ze vzdělávání.
Od roku 2022 zavedl Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy systém mapování sociálních bytů na území města, a to v souladu s Akčním plánem koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy na roky 2022–2024. Kritériem pro takové byty je, že je v nich poskytována zabydleným domácnostem sociální práce. K 31. 12. 2023 bylo evidováno 310 sociálních bytů. O rok dříve odbor vyčíslil počet sociálních bytů na 279.
Z toho je patrné, že ostravský program podpory zabydlování a fungování kontaktního místa pro bydlení patří v rámci České republiky mezi největší a nejúspěšnější. Zároveň je jasné, že počty potřebných domácností v Ostravě jsou příliš vysoké, aby bylo možné jejich situace tímto programem plošně řešit. V tomto směru je však Ostrava velmi pokročilá a dostupnost bydlení systematicky zvětšuje.
Zavedli jsme průběžný monitoring projektů a jejich přínosu pro konkrétní obyvatele měst. Výstupy jsou zatím částečné, jde o poměrně nový nástroj, který jsme vyvinuli společně s MPSV. Již nyní ale vidíme, že konkrétní podpora v různých oblastech se dostala za rok 2024 nejméně 2,5 tisícům lidí, z toho celkem 39 domácnostem byl mj. poskytnut sociální byt, 1190 lidem pomohlo kontaktní místo pro bydlení, nebo např. u 344 lidí byl podán návrh na oddlužení.
Až bude monitoring kompletní, dopadová čísla budou ještě mnohem vyšší.
To nic nemění na tom, že Agentura nesouhlasí s přijatým řešením v lokalitě Bedřiška, ke kterému jsme pracovní skupině nabídli jiné, alternativní řešení, které se rozhodla nevyužit.
Byl Monitorovací výbor pro činnost Agentury pro sociální začleňování o ukončení spolupráce s Ostravou předem informován? Jak jste s výborem o tomto kroku komunikovali?
Monitorovací výbor Agentury jsme informovali průběžně a podrobně. Nejprve jsme vloni v listopadu na jednání výboru představili kontury nového projektu, podmínky pro spolupráci obcí s Agenturou a postup vyhodnocení spolupráce Agentury se všemi 69 obcemi. Samotnou metodiku vyhodnocování spolupráce jsem pak detailně představil na jednání výboru letos v dubnu. K obojímu jsou k dispozici podrobné powerpointové prezentace, která jsem předal sekretariátu výboru.
Kromě toho jsme v březnu zaslali monitorovacímu výboru návrh upravené metodiky Koordinovaného přístupu k sociálnímu začleňování, která proces vyhodnocení spolupráce upravuje. Členky a členové výboru nám k tomu poslali připomínky, které jsme ve většině případů zapracovali. Podle této metodiky jsme pak postupovali při jednání se všemi obcemi ve spolupráci, buď k jejímu pokračování, nebo ukončení, nebo změně režimu z KPSV na Poradenství.
Monitorovací výbor spolupráci Agentury s obcemi neschvaluje, to má v kompetenci Hodnotící komise Ministerstva pro místní rozvoj, v níž má Rada vlády pro záležitosti romské menšiny a Monitorovací výbor Agentury také zástupce.
Spolupráce končí uplynutím platnosti memoranda o spolupráci, nebo dohodou obou stran. V případě sporu mezi obcí a Agenturou, tedy v případě jednostranného vypovězení spolupráce, může o ukončení spolupráce rozhodnout Agentura nebo Hodnotící komise. Takový případ ale v poslední době nenastal.
V případě Ostravy bylo ukončení spolupráce dohodou obou stran, naplněním účelu spolupráce. Obdobně to bylo v případě řady dalších obcí. Věřím, že je patrné, že jsme se vyhodnocování a výběru obcí ke spolupráci věnovali pečlivě na každém z jednání výboru v uplynulém roce.
Jak hodnotíte výsledky spolupráce s městem Ostrava za uplynulé roky?
Hodnotím ji velice pozitivně. Pamatuji si, jak složitě jsme spolupráci v letech 2013 a 2014 vyjednávali, a mám velký respekt před tím, kolik změn se od té doby v rámci spolupráce za 11 let podařilo zavést. Vážím si přístupu vedení města Ostravy a pracovníků magistrátu.
Máte k dispozici odhad, kolik bylo v rámci této spolupráce proinvestováno peněz a jaký podle Vás měly tyto investice dopad na situaci místních Romů?
Celkový objem prostředků, který se podařilo v rámci projektů do Ostravy nasměřovat, se pohybuje kolem 500 milionů korun za celou dobu spolupráce. Data za poslední dva roky máme podrobná a jsou uvedena výše.
Pokud budeme pracovat s neúplnými daty z monitoringu za posledních cca 18 měsíců, bylo přímo podpořeno celkem 1320 Romů. Jde o průběžné číslo, na konci výstupů z monitoringu projektů bude nepochybně o dost vyšší.
Nedívám se na účelnost spolupráce a podpory jen prostřednictvím těchto, navíc neúplných čísel. Zásadní změny spatřuju především v tom, jak město postupně mění své politiky sociálního začleňování, vystavělo robustní systém podpory zabydlování a řešení dluhů ve spolupráci s neziskovými organizacemi, rozšiřuje síť služeb, rozhoduje se na základě skutečných dat.
A nic na tom nemění ani fakt, že zdaleka ne všechny městské části v tom s magistrátem spolupracují. I tady musíme respektovat samosprávu, v jednáních můžeme a musíme být kritičtí a důslední, ale jen potud, kde končí naše možnosti a kompetence.
Bude Agentura pro sociální začleňování v nějaké formě spolupracovat s městem Ostrava i v příštím období?
Aktuálně spolupracujeme s Ostravou Porubou na desegregaci vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. Té spolupráce si hodně cením, Poruba je progresivní a chce nastavit podporu dostupnosti kvalitního vzdělávání pro všechny děti. Obracejí se na nás jednotliví představitelé městských obvodů pro jednorázová poradenství.
Především jsme si ale s panem náměstkem primátora Pražákem řekli, že zůstaneme v aktivním kontaktu. V Agentuře nyní pracujeme na vývoji programu systematické desegregace vyloučených lokalit a ověřujeme ho v některých obcích, jako jsou například Teplice, Nový Bor či Šluknov. Pokud se nám na tento program podaří získat další prostředky, věřím, že bude pro Ostravu pro vybrané lokality atraktivní.
Plánuje Agentura pro sociální začleňování i další změny, které se dotknou režimu spolupráce s jinými městy?
Jak jsem popsal výše, provedli jsme systematické vyhodnocení spolupráce se všemi obcemi. V režimu Koordinovaného přístupu k sociálnímu začleňování zůstalo pro další období 30 měst. Uvolnili jsme si tím kapacitu a mohli vypsat výzvu pro obce ke spolupráci. Letos ji nabídneme deseti obcím, v příštím roce nejméně dalším 4-6.
Přál bych si, abychom měli více kapacit. V Česku je celkem 539 obcí s vysokým indexem sociálního vyloučení. Myslím, že Agentura by měla mít aspoň dvojnásobnou kapacitu oproti současnosti. Navíc jsme stále projektově financováni. Jsem za tu podporu od MPSV vděčný, ale není to udržitelné. Bude potřeba do roka či dvou let konečně financování Agentury vyřešit, aby mohla být stabilním a účelným partnerem obcí a jejich obyvatel v sociálním začleňování.
Autor: Zdeněk Ryšavý