Přerov

Přerov

Přerov je statutární město uprostřed Olomouckého kraje, asi dvacet kilometrů od Olomouce. Žije zde přibližně 47 tisíc obyvatel. Jedná se o ekonomicky silné centrum s rozvíjejícím se průmyslem a obchodem. Za zmínku stojí zejména průmysl chemický a strojírenský, který zde má dlouhou tradici a který navzdory transformačním procesům posledních dvaceti let stále prosperuje.

Přerov je statutární město uprostřed Olomouckého kraje, asi dvacet kilometrů od Olomouce. Žije zde přibližně 47 tisíc obyvatel. Jedná se o ekonomicky silné centrum s rozvíjejícím se průmyslem a obchodem. Za zmínku stojí zejména průmysl chemický a strojírenský, který zde má dlouhou tradici a který navzdory transformačním procesům posledních dvaceti let stále prosperuje. Přerov je město kontrastů. Na jedné straně se zde setkáme s rozlehlými parky a poklidnými místy s historickou zástavbou, na druhé straně s urbanisticky necitlivě řešenými průmyslovými aglomeracemi a dopravní tepnou, která prochází takřka centrem města. Na jedné straně jsou v Přerově exkluzivní rezidenční čtvrti, na druhé straně chudinská ghetta. Integrovaný plán rozvoje města je jedním z rozsáhlých projektů posledních let, kterým se magistrát snaží ostrost tohoto protikladu zmírnit. Právě na tomto projektu spolupracuje se statutárním městem Přerov Agentura pro sociální začleňování.

Problém sociálního vyloučení spojují Přerované především se třemi lokalitami v centru města nebo jeho blízkosti. Jsou to vyloučené lokality v ulicích Kojetínská, Husova a Škodova. Poslední výzkum z roku 2009 ukázal, že v těchto lokalitách žije přibližně 850 obyvatel. V Přerově jsou však další oblasti, ne dosud sociálně vyloučené lokality, kde se výrazně koncentruje romské obyvatelstvo. Jedná se zejména o některé domy v tzv. Jižní čtvrti, o ulici Denisova a části sídliště Předmostí. Mnoho Romů však žije v Přerově rozptýleně mezi majoritním obyvatelstvem a jsou plně nebo částečně integrovaní do života obce. Mezi převážně romskými obyvateli vyloučených lokalit a ostatním obyvatelstvem panuje značné napětí. Nedostatky v občanském soužití opakovaně tematizují jak Přerované romského původu, tak Přerované z majoritní populace. Vinou nedostatečné komunikace vznikla na obou stranách řada mýtů, které se nezakládají na pravdě, nicméně stávají se zdrojem napětí a novou bariérou v komunikaci. Často se například zmiňuje nebezpečnost ulice Škodova, přes kterou chodí Přerované na nádraží. Navzdory tomu, že policejní statistika dohady o krádežích a násilnostech v této lokalitě jednoznačně vyvrací a ukazuje na celkový pokles kriminality v posledních pěti letech, mýtus dále přetrvává. Pochopitelně ne všechny problémy obyvatel romských lokalit vyplývají z nedostatečné komunikace. V lokalitách je vysoká, téměř stoprocentní nezaměstnanost, veliké procento romských mužů prohrává peníze ve výherních automatech, kterých je v Přerově na počet obyvatel nadprůměrně mnoho, a prohlubuje zadlužení rodin. Značný problém představuje také segregace obyvatel v oblasti bydlení. Ačkoli historie přerovských ghett není dlouhá – všechna tři vznikla sestěhováním obyvatel během 90 let -, je pro řadu jejich obyvatel v současnosti téměř nemožné získat bydlení „na lepší adrese“. Na vině je zejména masová privatizace městského bytového fondu.

Číst více >

Osobnosti lokality

Martin Navrátil
Lokální konzultant