Agentura pro sociální začleňování přináší nové informace o životních podmínkách obyvatel sociálně vyloučených lokalit.

|Agentura pro sociální začleňování přináší nové informace o životních podmínkách obyvatel sociálně vyloučených lokalit.
Agentura pro sociální začleňování přináší nové informace o životních podmínkách obyvatel sociálně vyloučených lokalit.2022-01-28T14:32:38+01:00

 

Agentura pro sociální začleňování přináší nové informace o životních podmínkách obyvatel sociálně vyloučených lokalit

V letech 2020 a 2021 provedl odbor pro sociální začleňování (Agentura) Ministerstva pro místní rozvoj dvě výběrová šetření, tzv. SVL-SILC, zaměřená na příjmy a životní podmínky obyvatel sociálně vyloučených lokalit (SVL). Tato reprezentativní dotazníkové šetření jako první systematicky a standardizovanými metodami zachycuje základní životní podmínky obyvatel SVL.

Při plánování šetření Agentura vycházela z metodiky EU-SILC, která umožňuje sledovat obdobné ukazatele v členských zemích Evropské unie, na Islandu, v Norsku, Švýcarsku, Makedonií, Srbsku a Turecku. Díky tomu lze výsledky vůbec poprvé srovnat nejenom s životními podmínkami ostatních obyvatel České republiky, ale i s většinou evropských zemí.[1]

Do dotazníkového šetření se zapojilo 1 084 obyvatel ze 48 obcí se SVL.[2] Šetření bylo cílené především na zjištění situace v oblasti bydlení, finančních rezerv, zaměstnanosti, materiálních podmínek, zdraví, diskriminaci a také na dopady pandemie COVID-19. „Potvrdilo se, co jsme z dílčích výzkumů tušili. Relativně nízká míra chudoby v České republice je sice dobrou zprávou, šetření ale potvrzuje, že chudoba, její příčiny i následky se v široké škále ukazatelů projevují kumulovaně na uzavřených územích. Ukazatele v SVL se zásadně liší od zbytku republiky a v řadě ukazatelů připomínají spíše tzv. třetí svět,“ vysvětluje ředitel odboru pro sociální začleňování, PhDr. David Beňák, Ph.D.

Dlouhodobým problémem v SVL zůstávají dluhy. Zkušenost s exekucemi uvedlo 40 % obyvatel sociálně vyloučených lokalit, v současnosti ji řeší každý čtvrtý obyvatel sociálně vyloučených lokalit. „Nárazové nástroje, jakými je například tzv. Milostivé léto, tedy možnost oddlužení alespoň části zadlužených, kteří nemají šanci své dluhy splatit, samozřejmě představují obrovskou pomoc. Zároveň je ale třeba soustavné a dlouhodobé práce s těmi, kdo podmínky takových krátkodobých programů nesplní. Prvním potřebným krokem je zajištění dostupných dluhových poraden s kvalifikovanými pracovníky,“ dodává David Beňák.

Dluhy, respektive exekuce, přitom představují jednu z největších překážek práce. Dlužníci jsou demotivovaní, protože si kvůli vysokým odvodům odnášejí za práci pouze minimální mzdu. Výjimečné však nejsou ani případy, kdy kvůli četným srážkám odmítají zájemce samotní zaměstnavatelé – administrace exekucí pro ně představuje vysokou zátěž ve vedení personální agendy. Možnosti uplatnění na pracovním trhu každopádně zásadním způsobem ovlivňuje úroveň vzdělání, která ve vyloučených lokalitách zůstává setrvale na úrovni základního vzdělání, a mnohdy i neukončeného základního vzdělání. Nezaměstnanost tak v SVL trápí pětinu obyvatel, ve věkové kategorii 15-64 let bezmála čtvrtinu obyvatel ve srovnání s celorepublikovým průměrem kolem 4 %.

Sběr sledoval i dopady probíhající pandemie COVID-19 na domácnosti v sociálně vyloučených lokalitách. Celkem 11 % obyvatel SVL uvedlo, že v důsledku pandemie přišlo o práci, třetina rodičů školních dětí se během distanční výuky potýkala s problémy (nedostupný internet, více než třetina se zajištěním potřebné techniky). Bez problémů distanční výuku zvládalo jen 34 % rodičů dětí v SVL v České republice.

Rovněž značné odlišnosti byly zaznamenány i v dalších oblastech. Zatímco nečekaný výdaj o výši 12 800 Kč si podle celostátních šetření nemůže dovolit 20 % obyvatel České republiky, v sociálně vyloučených lokalitách to je už 81 % obyvatel. Negativně se projevuje i na zdravotním stavu obyvatel vyloučených lokalit. V řadě vyloučených lokalit není lékařská péče běžně dostupná a celkem 19 % respondentů uvedlo, že se při využívání zdravotních služeb setkalo s diskriminací.

Právě zkušenosti s diskriminací byla v rámci šetření věnována zvláštní pozornost. Přestože osobní zkušenost s diskriminací respondenti uváděli, většina z nich se nedožaduje nápravy, protože právní kroky, respektive podání žaloby, považují za velmi komplikovanou a nákladnou. Pokud se k žalobě uchýlí, týká se jejich spor většinou pracovně-právních vztahů, bydlení a školství.

 

Komplexní informace z šetření SVL-SILC, které jsou dostupné na této webové stránce bude Agentura dále využívat k návrhům systémových změn v prevenci sociálního vyloučení i při řešení následků sociálního vyloučení ve stávajících SVL.

 

Odbor pro sociální začleňování (Agentura) Ministerstva pro místní rozvoj byl zřízen usnesení vlády č. 85 ze dne 23. ledna roku 2008. Činnost Agentury směřuje ke snižování sociálního vyloučení v České republice prostřednictvím spolupráce s územními partnery a dalšími institucemi.

Dotazníková šetření, která jsou předmětem této tiskové zprávy, zrealizovala Agentura v rámci projektu Individuální projekt OPZ – Systémové zajištění sociálního začleňování – Realizace: 1. ledna 2016 – 30. 4. 2022, Registrační číslo: CZ.03.2.63/0.0./0.0/15_030/0000605 financovaného z prostředků Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

————————————————————————————————————————————————————————

[1] Životní podmínky (EU-SILC) – Metodika | ČSÚ (czso.cz)

[2] Sběr probíhal v krajích: Karlovarský, Liberecký, Moravskoslezský, Pardubický, Olomoucký, Plzeňský, Středočeský, Ústecký a Vysočina.

 

odkazy:

https://www.socialni-zaclenovani.cz/wp-content/uploads/SVL-SILC-2021_souhrn_zji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD.pdf

https://www.socialni-zaclenovani.cz/wp-content/uploads/SVL_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%A1-analytick%C3%A1-zpr%C3%A1va-z-II.f%C3%A1ze-sb%C4%9Bru_V02_%C4%8Dist%C3%BD-1.pdf

https://www.czso.cz/csu/czso/zivotni-podminky-eu-silc-metodika